Anotace: Dívčí puberta a věci s tím spojené....
Protože jsem na svět přišla s „pipinou“ a ne „šulínkem“,vezmu to z toho holčičího pohledu. Každá z nás si prošla takovým zvláštním obdobím. Kdy už si nechtěla hrát s panenkou a kočárkem.V kterém třeba ještě před měsícem místo té zmiňované panenky vozila třeba kocoura,který už byl na tyhle „vyjížďky“ po okolí zvyklý a který si v tom kočárku dokonce i lebedil. Jediný,kdo se tomu divil byly staré babky,které posedávaly na lavičkách u svých domku a „pozorovaly svět.“ V těle nám začaly bláznit všechny hormony, začaly jsme se na určitých místech našeho těla zaoblovat a zakulacovat. Hrozně nás štvalo,když nás někdo na ulici oslovil „holčičko“!Většina z dospělých nám nerozuměla,nechápala nás,obzvláště rodiče byli trapní,nemoderní a vůbec nešli s dobou. Tedy, mě to tak určitě připadalo.Hned jsem se smála a vlastně nevěděla čemu,hned jsem plakala a nevěděla proč pláču. Ta „úžasná,skvělá“ doba se jmenuje dospívaní,nebo-li puberta a dostane se do ní každý „vědátor i poberta.“
Každá jsme si tu svoji pubertu prožily jinak a jinde. Moje maličkost do ní vstoupila ke konci osmdesátých let minulého století. Kdy toaletní vložky značky Hygema ,byly nedostatkovým a úzkoprofilovým zbožím.Kdy křidélka měla tak leda papírová vlaštovka. O tampónu,který se v těle ženy rozvine jako květina a který jí zaručeně ochrání se mi ani nesnilo! Kdy Tanga byly společenské tance a ne úsporné,spodní kalhotky!Zarudlé pupínky,které nás trápily na obličeji se vypalovaly francovkou značky Alpa,ta byla prostě na všechno,na bolavé klouby,na zuby i na beďáry.
Sexuální výchova probíhala většinou jen na školách. Nebyly ani časopisy pro náctileté,ani internet,ani doma se o sexu,záměrně říkám o sexu ne o lásce,moc nemluvilo. Bylo to prostě tabu.Sex a milování patřilo do tmy pod peřinu. Děti nosil čáp,popřípadě vrána v lepším případě se miminko narodilo v porodnici,kdy ho pan doktor vyndal mamince z bříška. Ale jak se do toho bříška dostalo o tom se prostě mlčelo.
Moje „zasvěcení“ do tajů lásky proběhlo následovně.O přestávce do třídy vešla zástupkyně ředitele a důrazně oznámila,“Klukům odpolední vyučování odpadá,děvčata tady zůstávají.“ Nic víc,nic míň. Zazvonilo,do třídy vstoupil asi padesátiletý muž v našich očích to byl tehdy stařík nad hrobem. S vyvaleným pupkem,celý uřícený,sotva dechu popadal. Zatleskal rukama,které měl jako lopaty a zavelel,“Tak děvčata klid,ticho,posadíme se,mám toho ještě moc,tak honem,ať to stihneme! Jsem gynekolog Šourek a přišel jsem vám říct něco o rozmnožování jedince!“ My „slečny“ jsme na něj zíraly jako,kdybychom spatřily zeleného mužíčka s dlouhými tykadly,které mu sloužily jako radary a okamžitě jsme se začaly chichotat,uculovat a pošklebovat.Gynekolog Šourek naši reakci zřejmě očekával.Vyvěsil na tabuli dva plakáty. Na jednou bylo ženské,pohlavní ustojí na druhém,mužské pohlavní ustojí.Vzal do ruky ukazovátko a počal odříkávat svůj dvacetiminutový monolog o tom,jak mužská spermie pronikne do těla ženy,tam oplodní vajíčko,to se v jejím těle vyvíjí devět měsíců a po uplynutí této doby se rodí již zmiňovaný,lidský jedinec. V jeho vyprávění nebyla ani zmínka o tom,že jako první přichází doba námluv,doba dvoření,nosit ženě květiny mu připadalo zbytečné,ty se hodí pravděpodobně jen na hřbitov.Pak následuje doba prvních dotyků i nesmělých polibků,o nějaké milostné předehře nepadlo také ani jediné slůvko,bral to z jedené vody načisto! V jeho podání to vyznělo tak,že jsme se časem měly milovat metodou králíků,zajíců,křečků nebo myší.“Obskočit,oplodnit,hotovo!“ Tím byl milostný akt u konce a reprodukce dalšího pokolení byla zajištěna.On svoji povinnost lékaře „vychovatele“splnil,a jak si s tím poradíme my,byl přece jen náš problém a ne jeho! Ukončil to větou,“Tak dívky,někdo,něčemu nerozuměl?“Samozřejmě,že všechny,všemu „rozuměly!“
Na nějakou diskusi,nebyl čas,protože pan doktor Šourek,jak už bylo řečeno prostě nestíhal.
Dnešní „slečny“ už jsou na tom jinak. O sexu se mluví už od školky,caparti bezpečně vědí,že kluci mají penis a holky vagínu.
Vědí,že miminko se rodí tak,že tatínek dá do bříška mamince semínko a za několik měsíců se z toho semínka „vyklube“ bráška nebo sestřička. Ty starší, nactileté se v každém časopise nebo na internetu dozvědí,co je to antikoncepce,kdy jí začít používat,ví co je to kondom,ví,jaká je při sexu nejvhodnější poloha a orgasmus mají „nastudovaný“ dokonale,jsou prostě znalé věci a nic je nemůže překvapit!
To já takové „štěstí“ neměla,musela jsem začít od píky. Informace jsem sbírala po kamarádkách,ze všeho nového a nepoznaného jsem byla vykulená jako pulec a než došlo na první milování,uběhlo ještě hodně vody! Nikam jsem nespěchala a lásku jsem si vychutnávala po kapkách. Zažila jsem něco krásného a neopakovatelného a určitě to neprobíhalo stylem „králík“! Když se na to dívám z odstupem času,možná bylo dobře,že jsem neměla tolik zásadních informací.
Tu pravou lásku,to pravé milování se v žádné knížce přece nenajde,to se musí cítit srdcem! Ostatní přijde samo! Gynekolog Šourek nebyl teoretik ani řečník,ale byl výborný lékař,to jsem se však dozvěděla až po letech.
18.06.2010 14:49:00 kuskus pruhovaná
...směju se...Šourek svůj monolog praktikoval celá dlouhá léta...slyšela jsem naprosto to samé...
02.03.2008 13:27:00 Grafomanická MIA
Já jsem si teď vzpoměla jakou jsem měla radost, když jsem se o "tom" dozvěděla něco nového:D
20.09.2007 14:26:00 Jan na Druhou
My jsme měli ve škole občanskou výchovu, kde jsme se taky nic nedozvědeli, takže jsem skoro samouk.
18.09.2007 15:36:00 Psavec
Pobavil jsem se. Tohle byl i náš klukovský problém, kdy se informace lapaly od starších kluků a to tak slušnou formou, že by naši rodiče dostali psotník, kdyby nás slyšeli. Ovšem jednu výhodu měla vesnice. Babky chodily s kozou za kozlem a my jsme očumovali, dokud nás někdo nezahnal. Od psů a jiné domáci havěti jsme získávali nám utajované informace. A proto to bylo mnohem vzrušují než nyní, kdy již malé dětí snadno získají informace, o kterých jsme se museli sami dopídit. Myslím, že dnešní sex a tím i mladí jsou přece jen o něco ochuzeni.
18.09.2007 14:32:00 sluníčko sedmitečné
Milí "Liteři",vlastně nevím kam tohle dílko zařadit,je to něco mezi úvahou a vejetonem.Máte-li napad se s ním:)