Těžká váha

Anotace: Mé věčné a stále více marné pokusy zhubnout

Když jsem takhle včera přemýšlela o sobě, žmoulala jsem velkou čokoládu a pila dietní colu. Napadaly mě různé velmi hluboké myšlenky a mezi nimi i to, že opravdu jediná věc, která by se na mě dala kritizovat, je moje nekončící a stále se opakující touha dosáhnout pevné a štíhlé postavy. (Jinak jsem ale zcela skromná) Tyto pokusy které přichází v pravidelně se opakujících intervalech jsem ale za 17let svého bohatého života nikdy nebyla schopná dotáhnout do šťastného konce, odkdy všichni žili štíhle a spokojeně. Do redukce své hmotnosti se vždy hrnu s odhodláním a nadšením sobě doslova vlastním. Zvláště pak zahlédnu-li své ochablé svalstvo a okrasný tukový prstenec, který zdobí mé břicho a bedra.
Poctivě si naplánuji cvičební plán podle Olgy Šípkové. Následně velmi zodpovědně a s velkou vážností přistoupím k vytvoření dokonale hubeného jídelníčku, který je nabitý zdravými a hnusnými věcmi a naopak postrádá všechny ty životabudiče jako jsou tuky, cukry, kalorie a uhlohydráty.
Mé prvotní nadšení začíná ale geometrickou rychlostí klesat, když musím odmítnout nabízenou čokoládu a vyměnit ji za nepříliš atraktivní bio mrkev a místo kofoly a milované coly vypít sklenici nechutné Třebechovické vody s příchutí FE. No paráda, to nám to pěkně začíná. Další zdrcující šok přichází hned jak vstoupím do posilovny. Pane bože, na co mohou sloužit všechny ty přístroje? Proč mi zatajili, že mě tady chce někdo mučit? (Maminkoo, pomoz mi..) Navíc všichni přítomní jsou tak o 20% tuku lehčí než já. Dlužno poznamenat, že opravdu nikdo z nich není majitelem okrasného tukového prstence. Co mi ale zbývá? ''Bojuj, Adélko, bojuj' povzbuzuju se potichu. Vyberu si rotoped, který je mi ze všech těch děsně nesympatických strojů nejvíce známý. No ano, to je ta věc, co jsem si ji vybrečela k vánocům a teď na ni věším věci. Tak to by mi to mělo jít jedna báseň. A tak vybavena novými legínami z vietnamské tržnice a tílkem s hlubokým dekoltem (no co? to aby všichni věděli, že na hrudníku pár kilo navíc nikoho nezabije) usedám hrdinně do sedla.
Za celých pět minut i se sprchou se celá mrtvá vypotácím z toho sado maso salonu, kterému se honosně říká Fintess Centrum. V automatu si koupím tyčinku twix. No a? Tak začnu hubnout od zejra...