Pod lavicí

Anotace: Pod lavicí ... to zní skoro jak nějaký horor. Vlastně to i je tak trošičku horor - pro uklízečky. Ještě by se dalo napsat Pod postelí a Ve skříni a vznikla by celá edice děsivých příběhů:)

Podle psychologa je prý normální, že stejně jako psi si studenti značkují lavice. Tím samozřejmě nechci říct, že když nestihneme doběhnout na záchod, tak se ehm ... "podepíšeme" na kovovou nohu lavice. Ale kdo z vás ještě nikdy za pomoci tužek, propisek a centráků neudělal z obyčejné, zdánlivě normální dřevěné lavice neobyčejnou, zdánlivě nenormální dřevěnou lavici? Pořád je to jenom lavice, co si budem namlouvat, ke které jsme denně několik hodin připoutaní pomyslným řetězem jak psi na vodítku, ale naše vlastní nápady a umělecké sklony nám pomůžou udělat ty galeje příjemnějšími. Podobně jako si princ Václav v Šíleně smutné princezně vytunil vězeňskou kobku. A miluju a maluju ...
Ale o tom jindy. Pokud vůbec.
Tak, jako jsou někteří fyzicky krásní lidé prohnilí zevnitř, je například má a Denisina lavice na pohled řekněme kuriózní, pohled do "úložného prostoru" pod vymakanou deskou je rovněž poněkud kuriózní, ale v jiném smyslu než pomalovaná dřevěná deska. To je prosím jasný důkaz toho, že nejen lidi mají své temné stránky, i když v případě lavic za to mohou studenti, čili opět lidé. Na bezpochyby dobře míněnou radu "Ukliďte si pod lavicí" se vyučujícímu dostane podrážděné odpovědi, že za co jsou ty uklízečky placené, a bordel pod lavicí se každým dnem vesele rozrůstá a rozpíná svá špinavá chapadla. Já osobně (hanba mi!) pod lavicí uklízím jen před státními svátky (aby se neřeklo), a v případech, že už se pod lavici nic dalšího nevejde, jinak by systematicky uspořádané předměty začaly vypadávat druhou stranou, nebo když při dolování momentálně potřebného sešitu, který je samozřejmě vždycky úplně vespod, nahmatám huňatý povrch zelenkavé plísně (ok, to už je trochu extrém, přeháním). Troufám si pochlubit se, že za ty tři roky a dva měsíce, co ještě budu studovat, budu mít stejně dobře vyvinutý hmat jako slepci, neboť je vážně lepší ušetřit svému zraku šok a pro určité předměty pod lavici jen hrábnout bez použití očí. Vlastně tím tak trochu posilujeme i inteligenci, za předpokladu, že inteligent opravdu zvládá chaos, což uklízečky nejspíš nikdy nepochopí ...
Doufám, že se nestanu uklízečkou!