Dnes má svátek Kateřina

Anotace: ..............

Jo, tak tyhle poslední jmeniny si budu pamatovat do smrti...zní to skoro až pateticky....ale tohle se opravdu zapomenout nedá. Přišla jsem o mimčo a i když se to v téhle fázi nazývalo pouze plodem, stejně to bolí. Viděla jsem „ho“ na ultrazvuku, bála jsem se podívat – zbytečně, vypadal jako velká fazole. Žádné atributy člověka, nic co by Vás mělo rozplakat. Já ale plakala – nepřetržitě den a noc. Pak už brečet nešlo – naštěstí. Strávila jsem noc v nemocnici, museli ze mě tu „fazolku“ dostat ven. Žádný složitý zákrok.Byla to moje první narkóza v životě, první operace. Byli na mě tak milí, všechno mi neustále vysvětlovali, ale já to nechtěla poslouchat, nezajímaly mě rizika a už vůbec ne průběh zákroku, chtěla jsem už jen spát. Probudila jsem se s úsměvem na tváři a když se na de mnou skláněl lékař a zjišťoval jak na tom jsem, pohladila jsem mu ruku. „Teda pane doktore, kdybych věděla, že jste takhle pěknej, ani bych u toho nechtěla spát“. Trapas, ale evidentně jsou na to zvyklí a tenhle pracovní tým to rozhodně nijak nezaskočilo. Zvláštní, já si ještě před chvílí myslela, že tohle nikdy nezvládnu, že už vlastně ani nikdy nemůžu bejt šťastná a najednou je po operaci a já se tu bavím na pokoji s jinou holkou a je mi fajn, mám to za sebou. Ta jiná holka tu byla na potratu, nechtěla další dítě, má už dvě a na třetí nemají s manželem finance ani energii. Spali spolu poslední den menstruace, kdo by byl čekal, že z toho něco bude.....Chápu jí, ale stejně mi to připadá hrozně nespravedlivý. Stejně to asi vnímá i ta třetí paní, která právě absolvovala umělé oplodnění, už druhé v řadě a modlí se, aby to vyšlo.....asi se taky začnu modlit. Jako dítě jsem se občas modlila, občas dost sobecky, třeba když jsem potřebovala, aby odpadla písemka z matiky. Jednou vážně odpadla a já od té doby věřila, že to funguje. Některé modlitby byly úplně čistý a nesobecký: „Bože, prosím, ať jsou všichni v rodině zdraví, ty děti v Africe ať konečně dostanou najíst a ať už nejsou žádná zemětřesení....jo a prosím tě, ať se do mě konečně zamiluje Marek a přestane konečně kroužit kolem tý Lucie......“
V noci jsem na pokoji zůstala sama, jedla gumový medvídky (Jak to, že za totáče je dělali o tolik líp?), přečetla celý Reflex a spánek pořád nepřicházel. Nechtěla jsem už nad ničím přemýšlet, ale čas byl tak neúprosně POMALÝ. A tak jsem bohužel bilancovala....došla jsem k bolestivému závěru, že Bůh si zkrátka myslí, že nebudu dobrá matka a proto mi dítě nedopřál. Tahle teorie mě šíleně vyděsila, ale vzápětí jsem si řekla, že Bůh přece není a i kdyby byl, tak kupříkladu šílená Britney Spiers má dokonce dvě děti a rozhodně není vzorem dobrého rodiče. A to mě málem rozplakalo znova......nedokázala jsem si to vysvětlit, najít příčinu, chtěla jsem prostě vědět...PROČ? Nakonec jsem usnula, já a gumoví medvídci všude kolem mě (To budou mít setřičky radost).