Gymnázium dnes - prestiž?

Anotace: Zadání školní slohovky byl fejeton - problém přímo na našem gymplu (aby jsme to prý neopsali z netu)...

„Co studujete?“ dnes ráno se mě takto ptali čtyři různí lidé. Jedna paní vypadala jako pohádková stařenka nebo babička Boženy Němcové. Ostatní byli o něco starší než moje mamka. Všichni na mou odpověď reagovali stejně – uznalým pohledem. Gymnázia jsou zafixována v podvědomí starších generací jako prestižní školy. Tenkrát to tak asi bylo. Ale je to tak i dnes? Kdysi byl úspěch získat maturitu, neboť ne každý ji měl. A dnes? Je to spíše jen potvrzení o ukončení střední školy. Hlavě se to týká všeobecně zaměřených škol. Laťka je výše. Pokud se chcete někam vypracovat je obvykle zapotřebí vyšší vzdělání než je střední škola.
Mnoho „mladších“ říká slovo gymnázium opovržlivě až výsměšně. Také často používají označení ústav. Dříve bylo snem dostat se na gymnázium asi mnoha lidí. Dnes se také najdou ti, kteří po tom touží, ale jejich řady prořídly. Mnohdy jsou to rodiče,kteří chtějí, aby jejich potomek byl stejně „dobrý“ (tedy měl stejnou školu) jako oni. Chtějí si prostřednictvím svých dítek snít své sny.
Ale podívejme se na tu krásnou budovu a její osazenstvo zevnitř. Žáci jsou asi stejní jako jinde. Naše třída je plná exemplářů – jsme přece ta elitní bilingvní sekce! Jenže ne každý chtěl být tady (ruku na srdce). A ne každý si připadá jako elita.
Každý z nás měl jistě jiné představy o tomto studiu, ale málo komu se shodují s realitou. Stejně tak rodičům. A profesoři? Zajisté si pod pojmem žák gymnázia představují leccos jiného než to, s čím se denně setkávají. Však nám to často připomínají. A žáci o profesorech? To je různé od studenta k studentu.
Profesoři se dají rozdělit do třech kategorií (nás učí zástupci každé z nich). Představme si situaci zkoušení – to jistě každý zná.
Poradníci. Pokud nevíte, zkusí se vás zeptat trochu jinak. Dají vám čas na rozmyšlenou. Zkrátka se vám snaží pomoci
Mlčouni. Zadají otázku. Nastane ticho a oni čekají jak si poradíte. Popř. se opřou do židle a zavřou oči. Vy máte pocit, že ta spící osoba vás nemůže slyšet až do své říše snů.
A nakonec tzv. Potápníci. Ať danou látku umíte jak chcete, začnou vám do toho mluvit a již vás nepustí ke slovu. A pokud ano, tak jen proto, aby vám v dalším okamžiku mohli dokázat, že to říkáte špatně-tedy jinak než to chtějí slyšet.
A jakého byste si vybrali vy?
Proběhlo již několik reforem školství. Jde ale vždy o zlepšení pro studenty? Nejvíce se nás dotkla asi poslední – nová maturita. Stále se o ní mluví a píše, ale nic není jisté. Hlavně pro nás, kteří studujeme francouzské gymnázium. Stále se vše mění. Změny mají měnit. Reformy by měli měnit k lepšímu, ale je tomu tak vždy? Někdy změnu ani nezaregistrujeme. Jindy nás,ale silně zasáhne a bohužel ne vždy potěší. A změny přímo na naší škole? Třeba změna profesorů. Některé bychom si chtěli nechat a přesto nám je vezmou. U jiných bychom změnu uvítali, ale bohužel se tak nestane.
Co udělat pro zlepšení prestiže? Celkové reformy nebo změny přímo na jednotlivých školách?