Jak to přišlo!

Anotace: Jeden starší fejetonek o tom, jak nám učitelka ČJ sdělovala výsledky z maturitních slohovek. Vyhrabala jsem to ze starého školního časopisu, psáno někdy v květnu 2010 :))

Nikdo, kromě maturantů si nedokáže představit, jaká to byla panika, když přiletěl kdosi do třídy a zařval: "Ernestová je u eLka a řiká jim slohy!!!"
Nastal totální chaos, všichni se počali modliti; záře v očích, planoucí tváře, třepající se končetiny..

...pak zazvonilo a ona přišla...

Když ta mocná žena dokráčela na stupínek, všichni ještě vzrušeně došeptávali svoje obavy a touhy... usadila se a pokynula nám, abychom se usadili též. Pak prohlásila spásná slova: "Něco jsem přinesla..."

Pár jedinců vydechlo napětím...
Držela ve svých učitelských prstech bílý list papíru s informacemi o našich slohových kvalitách...
"Jsou i pětky..." oznámila a Petra Čížková měla co dělat, aby se ze židle nesesunula na zem...
Oči nám lezly z důlku. Dech se trhal. A srdce pomalu přestávalo tlouci...

"Pětku má tady Martin, ale on je trošku někde jinde, když má individuál... takže... začneme od nejhoršího..čtyřky má.."

...a třída pozvolna vydechla úlevou, když paní Marcela přečetla pár jmen těch, kteří byli obdarovaní čtyřkou.
Objevily se první slzy...neštěstí..

Pak přešla na trojky a místností se nesly rány jako z děla - to jak padalo 20 kamenů ze srdcí rychlým vlivem gravitace na linoleum.

Přečetla pár trojek..
Kamilka očekávala, že bude mezi nimi, ovšem přála by si přece jenom raději dvojčičku..

...pak to přišlo: "A jdeme na dvojky.." prohlásila ta žena, jež by od nynějška měla býti oslavována titulem majestaticus...

Dvojek bylo pomálu, zdálo se mi. Asi osm troufám si odhadovati. Právě teď nastal čas pro slzy štěstí... Taky jich pár zvonivě ukáplo na lavici Nely Sýkorové...

...a pak přišel vrchol - dle očekávání se objevily jedničky u Anny Qwaak Novákové a již zmíněné Petry Čížkové, která kdyby si doma zajisté nevzala neurol, válela by se již v křečích nervozity pod lavicí...

"Jedničku má Nováková a Čížková." Ano, těchto pět slov v některých vzbudilo překvapení, v jiných přejícnost a v některých podlou závist...

Důležité však je, že nás jde stále většina s dobrým pocitem k ústním zkouškám, které očekáváme s radostí, úsměvem na tváři a mozkem plným vědomostí..