S drzostí nejdál dojdeš

S drzostí nejdál dojdeš

Anotace: Otázka nebo odpověď?

 

 

Toto rčení mi, popravdě řečeno, nikdy nebylo blízké. Už ve škole, přestože mě, coby šprtce, docela mrzela špatná známka, jakmile jsem něco neuměla, nebo jsem neznala odpověď, prostě jsem se přiznala. Nedokázala jsem blábolit tzv. „vomáčku“ nebo zkoušet zavést řeč někam jinam. A toto neumění a vůbec neschopnost drze se proti něčemu postavit, se táhne celým mým životem…

          Tak například: Po nástupu do mého prvního zaměstnání si mě zavolal šéf a předložil mi, aniž by mi umožnil někam se posadit, k podpisu pracovní smlouvu. Na mou nesměle vyslovenou námitku, že bych si ji chtěla dříve přečíst, mi udělil přednášku o špatném poměru k práci. Tenkrát jsem mlčky podepsala a po zavření zvenku jsem se, chuděra malá:), rozbrečela. A to tenkrát neexistovala nezaměstnanost jako dnes.

          Vzpomínám si na vyprávění mého nebožtíka strejdy, jak si jednou vyrazil sám do lesa na houby. Podotýkám, že se děj odehrál v dobách dávných (dejme tomu před třiceti, možná před čtyřiceti lety). Jak by to mohlo proběhnout dnes, nechci raději domyslet. Nečekaně se potkal na jedné z cest s partou mladých kluků. Potkal se, to není ten pravý výraz pro danou situaci. Milí chlapci na té cestě úmyslně polehávali a vyzývavě hleděli na strejdu, jak si poradí. Byl to už postarší šedovlasý pán, mohl by být klidně jejich táta, pokud jde o věk. No, a on si rady věděl. Klidně došel až k nim, uflusnul si a povídá: „Uhni, vole!“ To je tak překvapilo, že, poněkud rozhození, ho poslechli.

          A do třetice – podobná situace nastala mému otci jedoucímu autem. Na odlehlé cestě pozdě v noci osvětleni jakýmsi reflektorem nějací opilí hejskové šaškovali a zároveň mu naznačovali, že má zastavit. On ale duchapřítomně dupnul na pedál a prudce vyrazil proti nim. Byli nuceni uskočit a tím se zachránil. Vyhnul se jejich pravděpodobnému útoku. 

         

Tak si říkám, jestli na tom rčení „S drzostí nejdál dojdeš“ není přeci jen něco pravdy (?)

Autor Inna M., 15.08.2013
Přečteno 800x
Tipy 8
Poslední tipující: Jahudkka, enigman, Aťan, poeta, Amonasr
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

na každém rčení je něco pravdy...v tomto případě se dá s drzostí či připosraností dojít leda tak na mez...

21.10.2013 10:22:45 | enigman

"S drzostí dojdeš nejdál." - to asi není to pravý ořechový :-) ale zkusme to otočit a bude to sedět líp: "S připosraností nikam nedojdeš." :D

18.08.2013 10:26:25 | Aťan

Jo, to je docela přesný, dalo by se říct novodobý ekvivalent ke starému přísloví: "Kdo se bojí, nesmí do lesa":)

18.08.2013 12:14:43 | Inna M.

:)

18.08.2013 12:54:12 | Aťan

Přísloví jsou pokladnice lidové moudrosti, takže na rčení, že drzé čelo je lepší, než poplužní dvůr, jistě něco bude. Obzvlášť dnešní doba přeje těm nejdrzejším. Na druhou stranu si myslím, že dlouhodobě se vyplácí spíš jakási „zdravá drzost“, takže my introverti jsme bohužel předem v nevýhodě, pokud nás život nenaučí ji proti vlastnímu přesvědčení občas taky použít. Dnes ale na všech frontách všude vítězí spíš neomalená drzost, možná se dá říct i buranská, kdy zejména z vrcholné politiky a médií, včetně různých bavičů a pofiderních celebrit, se to mezi lidi šíří jako mor a ještě si mnozí myslí, jak jsou tím světoví – vidíme to všude kolem, občas (naštěstí jen jako početně malou i když hodně ukřičenou výjimku) i zde na Literu ;-) Ale zase jiná lidová moudrost praví „všeho do času“, takže zůstávám střízlivým optimistou.

Tebou uváděné příklady bych přiřadil k té sympatičtější „zdravé drzosti“, malinko bych i váhal, jestli to ještě vůbec je drzost, zda už to není spíš odvaha. Možná mix obého. Jiná lidová moudrost „s poctivostí nejdál dojdeš“ je sice už v obecném povědomí zřejmě odepsaná, ale stejně si myslím, že drzost tu poctivost v tom vytrvaleckém chodeckém závodě tak úplně nahradit (tj. porazit) nedokáže. Zvlášť pokud se na konci člověk podívá do zrcadla a řekne si – proboha, do jakého cíle jsem to vlastně došel...? ;-)

15.08.2013 10:30:52 | Amonasr

souhlas :)

18.08.2013 10:36:26 | Aťan

Ano, určitě máš pravdu.
Naštěstí jsem v současné době "na volné noze", protože v prac. poměru jsou mnohde pěkně ostré lokty. Takže fejetonek je takovou mou vzpomínkou...

15.08.2013 11:24:36 | Inna M.

Z tohoto pohledu je dnes "volná noha" pro zachování duševního zdraví určitě lepší, když tu možnost máš ;-)

Jinak fejetonek je pěkný, i ty příklady jsou zajímavé - je fajn, že ses podělila :-)

15.08.2013 11:57:52 | Amonasr

Díky:)

15.08.2013 12:18:16 | Inna M.

:-)

15.08.2013 12:31:06 | Amonasr

O mně lidé, co mne znají, říkají, že umím být vážně drzá. V mém případě to ale většinou není nic, co by mi bylo ku prospěchu, prořízlou hubu prostě mám a občas na to pekelně doplácím. Řekla bych, že v mém případě to už hraničí se sebepoškozováním.:D

Každopádně myslím, že občas je dobré být otrkanější. Umět být tiše sice není na škodu, ale člověk toho může litovat a někteří lidé k němu asi stále budou přistupovat jako k psovi, když poznají, jak to vlastně je.

15.08.2013 09:18:59 | Kaitlynn

Hm, asi zlatá střední cesta.

15.08.2013 09:30:53 | Inna M.

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí