Jak se vystrašit ve stanu

Jak se vystrašit ve stanu

 

Ráno jsme vyrazili z nocoviště na Bučině a máme namířeno do Strážného. Po ranní mlze jako na Pomezkách a vydatném dešti je zase krásná viditelnost. Celý den samé výhledy kam oko dohlédne, ticho a klid. Ještě, že jsou místa, kde je i o prázdninách klid. Pro cyklisty je vjezd zakázaný, pro pěší je to trochu daleko a o spaní na nocovištích a chůzi "na těžko" nikdo moc nestojí. A tak jdeme sami a užíváme si to. Strážný nás vítá jako obvykle deštěm, ale je krásně. Namožené svaly večer uvolníme trochou vína a vypadá to, že budeme spát jako miminka. Na nocovišti spí ještě jeden pán, jinak nikdo. Vydatný déšť bubnuje do stanu a nějak se mi honí hlavou myšlenky, až se začnu trochu bát. Říkám si, co blbneš, vždyť se nic neděje. Když konečně trochu zabírám, tak si pro změnu Milan ještě odskočí ven. Chvíli čekám, smysly napjaté, kde je? Konečně přišel a říká "tam v křoví, kousek od tebe bliká zelený světýlko". Blik, blik, pořád na stejném místě. Asi tam někdo něco ztratil, ale že by to pořád blikalo...? Tak jsme se oba ponořili do katastrofických úvah, až jsme se pěkně vystrašili. Milan přemýšlel jak odvrátit útok divočáka nebo potulného psa s blikajícím obojkem a já v duchu viděla nějakého úchyla, co si spletl nocoviště s pochybným podnikem ve Strážném. Napětím se mi rozklepaly nohy (což se mi naposled stalo na dálnici ve sněhové kalamitě) a raději se tisknu k Milanovi. Ten už to nevydržel a říká "tak to teda ne, jdeme se podívat co to je"! Já strachy rozklepaná, ale přeci jenom jdu taky. Musel na nás být pohled pro bohy. Milan v černém a já v bílém termoprádle jako spermie, prázdné ruce, jen slabé světo mobilu. Asi bychom případného útočníka odradili už jenom svým vzhledem. Samozřejmě, že jsme nic neviděli, ale přeci jen jsme se zklidnili tím, že jsme sebrali odvahu a vylezli ven. Napětí povolilo a musíme se smát, že jsme jak malé děti. Nějakou dobu ještě slyším každý šustot, ale nakonec mě přemáhá spánek. Ráno bylo hned veselejší. Pán z druhého stanu nám říká svoje noční zážitky. Vůbec jsem nemohl spát, asi tady lítal divočák, tloukl jsem do stanu, ale on se nenechal odradit (nevěděl chudák, že jsme to byli my). Tak jsme se navzájem v noci všichni vyhecovali a strachy nespali. Po ranním ohledání místa činu jsme našli starou blikačku, co někomu asi spadla z batohu. Byla už celá zrezivělá, vydržela lijáky, zimu a pořád blikala a blikala.

Autor vlnka, 14.08.2019
Přečteno 113x
Tipy 7 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Marten, , danaska, Amonasr
ikonka Komentáře (12)
ikonka Komentujících (5)

Komentáře

Tohle je úplně bezvadné, takhle jednoduše podat zážitek. Já když komentuju tvé básničky a úvahy, tak se trochu musím vciťovat do těch neumělých vět, aby se dalo nalézt to dobré.. Ale prózu píšeš suverénně a literárně správně, podle instinktu jsi dobře nadávkovala pozornost a vystupňovala tu samu o sobě nezajímavou epizodu - avšak celkovou atmosféru vandru, ten zasloužený pocit živé existence, to vystihlo nádherně. Člověk chce hned jít někam do lesa pod stan.
Kdybys to vydržela rovnoměrně dlouho, pořád jen takto věcně hovořit, zřejmě by se nějaká zápletka a téma samy ustanovily a zakousneš se, a už píšeš román...

15.08.2019 12:10:37 | Karel Koryntkareagovat

Jé díky moc, snad někdy něco zase vypadne :-)

15.08.2019 17:57:01 | vlnkareagovat

Strach má velké oči...staré přísloví, no jo ale nikde jsem se nedočetl jakou mají barvu. A tak si po dnešku budu říkat, že nejspíš budou zelené :-)

Jo a trochu mě zmátl název ve kterém píšeš že ses ve stanu vystaršila :-))

15.08.2019 04:40:58 | Blázen

Zelený strach, to jde protože se říká, že je zezelenal strachem :-) Díky za nahlédnutí a taky za dobrý postřeh k názvu

15.08.2019 10:30:36 | vlnkareagovat

Ještě, že tak. Blikající divočák by byl horší. Povídka se moc pěkně četla.

14.08.2019 19:36:41 | danaskareagovat

Děkuji ti, že se ti moje vyprávění líbilo, chtěla jsem se podělit, dokud byl zážitek čerstvý :-)

14.08.2019 19:39:16 | vlnkareagovat

Navodila jsi pěkně sugestivní atmosféru :-)

14.08.2019 19:18:52 | Amonasrreagovat

Děkuji a doufám, že jsme někoho neodradila, protože je stanování jinak pohodové :-)

14.08.2019 19:36:10 | vlnkareagovat

Pro mě už to sice není, ale kdybych byl mladší, určitě bys mě tím spíš navnadila než odradila :-)

15.08.2019 15:02:34 | Amonasrreagovat

Jakýpak není a kolik myslíš, že je nám :-)

15.08.2019 17:57:50 | vlnkareagovat

Když já už jsem strašně zpohodlněl :-))

15.08.2019 18:46:27 | Amonasrreagovat

:-)

15.08.2019 21:14:38 | vlnkareagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter