Fórum

Čeština na školách

» Odpovědět «Ormissia (30.10.2016 21:51:21)

Ahojky všem,

Nedalo mi to a nakousnu tu takové téma k diskuzi, a sice výuka češtiny na školách. Jakožto studentce střední školy je mi toto téma velmi blízké a ráda bych si vyslechla vaše názory a zkušenosti.

Já osobně spatřuji propastný rozdíl mezi češtinou na základní a češtinou na střední škole. Zatímco v prvním případě se řešila především mluvnická stránka jazyka a hloupé větné grafy, tak na střední jsme konečně začali číst a řešit literaturu.

Dle mého názoru základní škola děti nevede ke čtení, tak jak by měla. Pár let nazpět na základní škole jsme si měli přinést do školy knihu, kterou jsme přečetli. Při následné prezentaci se objevily tituly jako Mašinka Tomáš, Pejsek a kočička nebo dokonce obrázkové leporelo se zvířátky - a to prosím u 15ti letých žáků. Hodiny literatury nebyly moc kvalitní - přečíst polovinu textu, zbytek povinně dočíst doma a napsat o čem to bylo.

Co tímhle vláknem sleduji? Zajímá mě, jak probíhaly vaše hodiny češtiny a zda byste uvítali kdyby vaše děti byly ve škole více vedeny k literatuře než ke grafickým rozborům.

» Odpovědět «paulmatthiole (31.10.2016 07:18:26)

Ve stručnosti dva odkazy:

http://dejepis1zemepis.blogy.rvp.cz/2012/04/03/internetova-past-na-plagiatory-34-studentu-se-chytily/

https://www.novinky.cz/veda-skoly/418210-nas-rodny-jazyk-musi-skousnout-neuveritelne-veci-bojuj-cestino.html?sznhp%3Drss

» Odpovědět «ewon (31.10.2016 10:40:46)

upřímně řečeno, nemám to příliš promyšlený. Na svoje hodiny češtiny si až tak moc nepamatuju. Tj. nějaké příběhy, nebo pocit z hodiny se mi třeba vybavuje.
Rozdílnost "češtin" je daná patrně osnovou středních a základních škol. S nadsázkou by se dalo říct, že jde o dva různé předměty.

Vůbec otázka co vlastně učit a proč je složitá... Kdo to vlastně má určit? Ministr, učitel, žáci, trh,... ?

Mě osobně asi nejvíc těžké právě přišly referáty. Tam je totiž právě potřeba nějaký vlastní vklad. Např. i nezanedbatelný časový. Proto to taky většina lidí opíše. Samozřejmě to pak v širším pojetí vede k neschopnosti pracovat s literaturou (ale ne nutně!).
Ještě řeknu jeden principiální rozdíl: část učiva je v jistém smyslu "jednoduchá" myšleno tak, že má jednoznačnou odpověď. Např. testové otázky (jsou-li správně zadané). Příklady v matematice. Zhruba řečeno se lze nějak dopracovat k jasnému výsledku.
Referáty, výklady básníků a patrně by se dalo pokračovat... jsou otázky otevřené - nebo možná jinak - s nejednoznačnou odpovědí.
Je princip školy učit to, co je jednoznačné, nebo pracovat s nejednoznačným?

Celé to asi nepojmenovávám přesně a tím pádem hrozí, že budu nepochopen, ale můj osobní dojem je ten, že střední škola na mě působila dojmem právě té jednoznačnosti, vysoká škola, potažmo to, jak člověk dokáže informaci zpracovat působí právě dojmem nejednoznačnosti.
Gramatika v tomto ohledu je jednoznačná. Literatura nejednoznačná. (i když faktografie literatury je spíš opět jednoznačná...)

» Odpovědět «Ormissia (31.10.2016 17:00:00)

To jsem četla a jsem si vědoma, že to čeština nemá lehké :)

» Odpovědět «ewon (31.10.2016 10:41:18)

part 2:

... jsou tu vlastně i další roviny: osobní a vnější informace. Většina školy je záplava neosobních informací. Pokud je člověk nucen psát, osobně se vyjádřit, je rázem ve zcela jiné situaci než 90 % času ve škole, kdy poslouchá autoritu (nebo neposlouchá...). Tenhle zajímavej šok se projevuje zejména při slohu. :-)

» Odpovědět «tall&curly (31.10.2016 12:44:57)

Já si myslím, že vést děti ke čtení mají především rodiče. Každé dítě na základce má asi trochu jiné tempo čtení a rozumění textu, myslím, že není tak jednoduché s tím pracovat, ale nejsem učitel.

Pak bych taky chtěla říct, že větné grafy nejsou hloupé. Ony v přemýšlení o jazyce a jádru sdělení mají dost podstatné místo, navíc souvislost s gramatikou je zjevná. Já si myslím, že rozumění literatuře se velmi odvíjí od rozumění vlastnímu jazyku. Hovořit o literatuře vlastně znamená hovořit o jazyku, kterým byl napsán (tedy jazyku jiné epochy, jiné kultury atd...)

Nejvíc bych uvítala, kdyby současná mládež byla více vedena k tomu, aby rozpoznávala řečové strategie, prostřednictvím kterých je jimi manipulováno (reklama, sociální sítě, politika), protože se mi zdá, že místo nonkonformního mládí tu máme spíš stádo ovcí.

» Odpovědět «Ormissia (31.10.2016 17:04:54)

Tak samozřejmě, větný graf pomůže si leccos uvědomit, to nepopírám. Rozebírám tu hlavně myšlenku, že na základní škole se na nich lpělo až příliš na úkor literatury. Velmi mě mrzí, že jsme se ve škole nevěnovali literatuře o něco víc. Na gymnáziu, kde studuji, se více věnujeme právě dílům, rozebíráme jazyk, jejich myšlenky, dáváme je do souvislosti s autorovým životem. Se spolužáky jsme se shodli, že nám to dává mnohem více, než čeština na základní škole, proto mě zajímal i názor jiných zde :)

» Odpovědět «tall&curly (31.10.2016 17:32:38)

Já myslím, že je to zcela přirozené. Abyste se mohli na gymnáziu zaobírat literaturou, tak musíte mít zvádnutý základ - tedy češtinu jako takovou. Ne každý po základce míří na gymnázium, kde se bude zabývat rozborem literatury, ne každý to k životu potřebuje. Ale každý gramotný člověk by měl umět psát a psanému textu rozumět. Z toho vyvozuju větší důraz na lingvistiku oproti literatuře na základní škole.

» Odpovědět «Ormissia (31.10.2016 18:44:53)

Ano, to souhlasím. Stejně ale myslím, že mluvnice se výrazně upřednostňuje před literaturou, měla by mít alespoň stejnou váhu. Modelový příklad: Žák chce jít na zámečníka. Co se mu bude hodit více? Přečtení Remarquovi knihy Na západní frontě klid nebo určování druhu věty vedlejší? Takhle na to pohlížím, literatura dokáže s pravopisem velmi pomoci není to jen o biflování pouček.

» Odpovědět «tall&curly (31.10.2016 19:02:12)

Já myslím, že určování věty vedlejší. Aby byl schopen porozumět všem lejstrům a kličkám a nástrahám (nejen) v nich. A taky formulovat vlastní myšlenku. Ale samozřejmě to bez čtení taky nejde. Já ale tvrdím, že navést člověka ke čtení není primárně záležitostí (základní) školy.

» Odpovědět «paulmatthiole (31.10.2016 19:59:02)

Remarqueovy knihy...

» Odpovědět «tall&curly (31.10.2016 20:02:01)

hehe, asi bylo málo diktátů :)

» Odpovědět «Ormissia (31.10.2016 20:23:27)

Spousta rodičů dnes na své děti bohužel nemá čas a ke čtení je nevede:/

» Odpovědět «tall&curly (31.10.2016 20:41:28)

No jo, to je taková mantra dneška. Když nemáme čas, tak budeme národ hlupáků.

» Odpovědět «Luky-33 (01.11.2016 21:13:46)

Skutečnost je taková, že „volného“ času máme k dispozici určitě více, než měli naši rodiče, jen jej neumíme/nechceme věnovat našim vlastním dětem.

» Odpovědět «paulmatthiole (31.10.2016 20:54:26)

Zdržím se jakéhokoliv dalšího komentáře - dělal jsem tu editora 4 roky.

» Odpovědět «Kozoroh 1 (03.01.2017 18:03:00)

No, já si to nemyslím! I zámečník si může přečíst Ovidia, ale musí umět i správně česky, i když v dnešní době je to oříšek, pokud se nám z nespisovných výrazů stávají spisovné, mění se pravidla a kde se třeba psalo "s", tak najednou je dobře obojí. A dnes se to mění děsným tempem! My za Komančů museli přijmout, že z kysličníků jsou oxidy, i když dříve by to byli oxydy, teď nově bude spisovné "bysem" a "chirurgička"...Stejně tak když syn chodil do školy, musel se učit úplně jiné sestavy "vyjmenovaných " a "odvozených" slov a ta kr*va jim dávala pětky, když přehodili to nově uváděné nesmyslné a i pro mne nezapamatovatelné pořadí. My se to učili ještě tak, jak to bylo pěkně rytmické a snadno zapamatovatelné, ale autoři nových učebnic to nesmyslně proházeli i tam, kde se přiřazení slov nezměnilo. A jinde se některá slova ztratila a jiná přibyla, taky to pojmenování bylo jiné. A tak blbci v ústavu pro jazyk český przní naši řeč mnohdy nesmyslnými změnami, je zoufalé slyšet mluvit třeba i ministry školství a jiné veřejné činitele a pravidla českého jazyka se tisknou ve Finsku!

» Odpovědět «tall&curly (04.01.2017 05:50:51)

Blbci z Ústavu pro jazyk český jazyk neprzní. Blbci z Ústavu pro jazyk český sledují, jak si svůj jazyk przní sami uživatelé, a teprve pak změnu kodifikují. Představa, že změna jazyka přichází "shora", je nesmyslná.

» Odpovědět «Kozoroh 1 (03.01.2017 18:10:21)

No, jak která kniha! Ty nové jsou někdy psány se šílenými chybami nebo autor novějšího překladu vůbec nepochopí dobu a děj. Malým příkladem bylo novější vydání Tří mušketýrů ještě po 30 letech, kde se třeba ze slečny de Montalais stala Montalaiska a i ostatní dvorní dámy se změnily v pavlačové drbny z nějakého dělnického románku. A poslechni si, jak mluví v televizi třeba ministr školství! :-(
To i ti cikáni či větnamci mluví líp česky! :-P

» Odpovědět «zzlatý (31.10.2016 20:49:52)

Myslím, že bychom se měli umět v prvé řadě vyjadřovat spisovně v mluvení. Důležitá je však v písemném projevu gramatika. Z televize se můžeme dočkat otřesného vyjadřování poslanců nebo i ředitele školy. Zvlášť trapná jsou vyjadřování redaktora, a to ještě ke všemu veřejnoprávního média. Příklad taková hrůzy je: "Zůstali tam samý dobrý lidi". (správně :"Zůstali tam samí dobří lidé") Jenže tohle by se mělo ohlídat již u těch nejmenších. Velmi často propíraný problém o malém zájmu dětí o čtení se také musí brát od základu. Děti by měly číst, aby si dokázaly vytvářet zásobu slov. Problémem čtení u dětí ale je, jestli jsou knihy, jako povinná četba pro děti záživné. I tady by mělo platit pravidlo "Škola hrou".

» Odpovědět «Lighter (05.01.2017 13:06:59)

Mám takovou obavu, že není daleko doba (pár desítek let a pár generací?), kdy čeština přestane být pro vzdělání příliš důležitá, protože globální amerikanizace u nás v Evropě rychle pokračuje a globální (pseudo)angličtina už je pro každou další generaci, neboli mladší a vzdělanější část "české" společnosti standardem, téměř úředním jazykem. Čeština může zůstat takovým hezkým lidovým nářečím.Tak proč by děti ve skole měli povinně číst něco česky, jen ti zájemci, které tato "historie literatury" zajímá. :-) Dělám si legraci, ale řekl bych, že vývoj tam směřuje.

» Odpovědět «MARKO (21.01.2017 22:59:08)

Můj 12 letý syn se nad Češtinou vzteká a říká, že je překombinováná a zbytečná. Snazší je Němčina a Angličtina.
Co jen odpovědět?

» Odpovědět «Lighter (22.01.2017 19:21:50)

Musíme být optimisté, dokud se ptá česky. :-)

» Odpovědět «hledač (18.02.2017 16:25:37)

nicky většiny diskutujících o našem libém jazyku jsou v téhle souvislosti mírně úsměvné :-)

© 2004 - 2017 liter.cz v1.4 | Facebook, Twitter