Fórum

Diskusní fórum » Vzkazy

lidi literu co se přidat k mé pohádce :)))) teda kdo chce že

» Odpovědět «xoxoxo (30.09.2022 16:14:12)

Bylo nebylo zapadlé království na území nikoho. Král měl dvě dcery, jednu hezkou a druhou chytrou.Ale pokladna byla prázdná, král nechtěl ždímat poddané oddané,tak se prašule v pokladně moc nehromadí, to je jasné. Šašek ...kdo chce pokračovat?

» Odpovědět «Holoxicht (30.09.2022 22:31:50)

...moc dobře věděl, jak se věci mají, neboť, jako každý správný dvorní šašek, měl oči všude. Často přemýšlel, jak by pomohl, nebo aspoň poradil. Věděl, že král je přespříliš velký dobrák, který raději, než aby zvýšil daně, království zahubí. Věděl také, že ta chytrá královská dcera, Růža, neměla zájem o státní kasu, neboť si chodila přivydělávat tím, že prostým lidem radila, jak platit ještě menší daně. Slušně se tím živila a dobře se i šatila. Věděl, že i druhá dcera, ta krásná, Liběna, chodla kamsi a rovněž si vydělávala a věděl i jak, avšak raději sám sobě nalhával, že to neví.
Jednou večer, když šašek zase přemýšlel, jak královské kase pomoci, zaklepal někdo na dveře jeho komůrky.
,,Dále!" zvolal šašek a...

» Odpovědět «xoxoxo (01.10.2022 09:30:43)

...dveře se pomalu s podivným vrzáním otevřou (šašek si uvědomí, že by měl někdo konečně namazat panty).. a po chvilce , se objevuje podivná postava, zahalená do temné, ale celkem drahé látky. Do tváře záhadné postavě nebylo moc vidět,takže nerozeznal, zda jde o muže nebo ženu. Pod černým pláštěm, nebylo možné rozeznat křivky. Tedy, alespoń něco naznačující pohlaví. Šašek vyskočil z postele a pak si uvědomil, že je nahý. Postava v temném vypadala, jakoby ji jeho nahota, byla naprosto lhostejná.To šaška utvrdilo, že pod plachtou je určitě chlap. Musím zde podotknout,že šašek byl chvilkama narcis a byl přesvědčen, že má dokonalé tělo i určité partie,což pod šaškovským směšným šatem, by nikdo nečekal. Postava se k němu blížila, chvilkama jakoby se vznášela v éteru.Šašek na sebe rychle hodil přehoz z postele a zaujal něco, jako obranný postoj. Postava se zastavila kousek od něj a pak ...

» Odpovědět «J's .. (06.10.2022 17:39:06)

jak se dveře pomalu otevřou, o to rychleji se zavřou a šašek si oddechne, to jsem rád, že neskřípou, je vidět, že když není olejíček není třeba ani zámečníček.. a vtom v něm hrkne...
ty, osobo v temné kápi, nejsi náhodou zakletý zámečník? … ale osoba na to nic a narcistický šašek chce vzít roha a tak bere za kliku, žel... taky nic.. a safra! ... teď abychom zavolali krále, aby rozhodl, koho poslat pro prince ze sousedního království, protože kvůli prázdné truhlici nezaplatíme ani cestu, tak bude volba jasná leč těžká.. ach ach, která z princezen se ujme záchrany, vždyť bez šaška království není královstvím, zvlášť když se snad místo srdce zabouchnou železné dveře...

» Odpovědět «xoxoxo (07.10.2022 16:58:15)

...železné dveře předčí přece,jen čisté,statečné srdce. A tak se ozvalo šaškovo dobré srdce v hrudi,když šašek potlačil své ego. Jsem klíč ke každému zámku,jsem mocné šášo šašku,když nasloucháš.Jen jedno srdce máš. Pak něco cvaklo, vrzlo a podivný šramot ustal - železné dveře komůrky (cely?) se náhle otevřou a šašek byl zas svobodný. Pak, šašek záhledl koutkem oka, jak podivná postava v tmavém mizí, až z ní zbyl jen oblak kouře.
...to byla tvá temná stránka,řeklo srdce a šašek cítil velkou úlevu. Dnes jsi vyhrál, protože jsi přemohl strach a poslechl své srdce. A taky jsi si dokázal přiznat,že jsi občas podváděl dobrého krále a že jsi si i myslel na jednu z jeho dcer. Šašek to musel uznat,taky věděl že nemá šanci u hezké dcery krále, jinak musel si i přiznat že semtam uzmul nějakej ten zlaťák ....

» Odpovědět «J's .. (09.10.2022 22:15:01)

...my šaška doženeme! Vytmavily hrozným sykotem temnoty, neboť temnota, se po každé prohře s dobrem dělila na menší a menší části, nikdy nemohla zaniknout. Jak blízzzko jsme byly vítězzzzství, leč nedá se zzzvítit, uznaly temné bytosti... pardon.. svítit.. a bylo tomu tak.. Vždyť už byl šašek téměř celý náš, je možné, že unikl? Ptala se jedna z temnot zvaná ZA, ač kdysi to byla dívka jasná jak Slunce jmenující se ZaRa. Jen bytosti temnoty věděly, co se stalo? Světelná vládkyně Ra padla na lože s Lordem Zatmívákem právě v noc, kdy království na území nikoho se třpytilo svým vznikem a dokonce i písmeno S mělo být zakázáno, aby Slunce zašlo v zapomnění navždy....

» Odpovědět «J's .. (09.10.2022 22:17:44)

Mezitím se šašek na svobodě radoval, ale ke štěstí mu chybělo získat překrásnou princeznu Liběnu, u níž byl zatím bez šancí... Vzpomněl si, co radily zzzlaťáky. Ať koupí kámen zelené Luny a ten, když vhodí do poháru s vínem, z něhož se princezna napije, bude už jenom jeho! ...Je to na dobré cestě, uspokojily se přece jen temnoty...a ZA začala rozvíjet své hadí tance, neboť ona chtěla pomocí zapovězené magie pro sebe získat šaška s čistým a statečným srdcem...

» Odpovědět «xoxoxo (15.10.2022 15:02:57)

jednoho dne šašek psal....měl potřebu to napsat. To jsou ty životní zvraty. Proplouval kolem ostrůvků překypujícím mnoha sny. Kolem byli kameny prorostlé lišejníky, v hejnech se tu vznáší černí ptáci a bílé holubice. To, bylo o čem musel šašek psát, o tom co viděl ve svých snech, o tom proč ho navštívila temnota a co se vlastně stalo, že ho nestáhla sebou, do nejtemnějšího údolí strachu a smrti.
Tohle byl jeho ostrov malé svobody, uprostřed moře. Byl to vlastně dopis ženě, co ho přehlížela, ženě kterou tajně miloval a byl ji tak blízko a přesto tak daleko. Psal co cítil, aby se jeho duše osvobodila z nejistot a strachu, jenže je těžké vyprostit se z toho. Nevěděl jestli tento dopis, bude jen pocitem z vězení co cítil. Někde slyšel píseň, kde se zpívá, že nebe rozlilo zlaté hvězdy na cestu k sobě a poznání.Na cestu k lásce. Jak málo chybělo a temnota by ho pohltila.Věděl že království...

» Odpovědět «Narragan (18.10.2022 10:42:38)

...může být zachráněno, jen když vrátí vše, co nakradl. Strašně se za to ale styděl. Jeho stín mu to neustále připomínal a hrozil, že všechno požaluje. Nejdřív Šašek lihem odmastil panty dvěří, aby slyšel, kdy jeho alterego nastupuje. Nadbíhal pořád krásné Liběně, neboť měl v plánu si ji vzít, aby se dostal do královského stavu a mohl nakradený majetek tajně vrátit do královské kasičky. Liběna jej ale pořád přehlížela a tahala se s jinýma šaškama. Musel tudíž přikročit k plánu Bé, zkusit to na chytrou Růžu.
,,Hezká není, ale o to spíš mi dá," řekl si a začal jí nadbíhat.
,,Myslíš, že su blbá?" řekla Růža ,,Vím, co máš za lubem. Tak to lůza dělala odpradávna. Vtírat se do dvora kvůli výhodám, to by vám šlo."
Šašek byl nešťastný a temnota zase vrzala v pantech.
,,Takhle by to nešlo. Musím se přiznat," povzdechl si, ,,Vsadí mě ale do vězení. Kdo mě zachrání?"

» Odpovědět «xoxoxo (19.10.2022 18:07:23)

Šašek se styděl, to zas ano. To mu je nutno přiznat jako polehčující okolnost. Jenže trochu se bál právě toho stínu, aby ho neodvedl, do země Stínotvůrců kde by musel sloužit až do konce věků. Bral z pokladny podstatně míň než rádcové, ale i tak, je to krádež, není rozdíl už jestli malá nebo velká. Je to pořád krádež. Takto by ho Liběna už nikdy nejen nechtěla, co nechtěla, nenáviděla by ho. To šašek nechtěl, pořád v něm byla naděje, malá ale byla, že k němu najde cestu. Co se týká jeho hlavy i o tu by mohl být kratší, uznáte že bez hlavy se žít moc nedá. Přitom, by Liběna stejně neuronila ani slzu pro chmatáka. Tak by se stal jen minulostí,možná ani to ne.
Do pokladny neměl co vracet, měl děravé kapsy a doufal, že stín bude přihlížet jeho upřímné lítosti. Ale stín je nepředvídatelný a tajemný. Budí strach a šašek se stínu bál. Byl jeho vlastní? kdo ví co je uvnitř za strachy co ...

» Odpovědět «xoxoxo (19.10.2022 18:22:21)

To Růža ho hned prohlédla, mrcha jedna,ale jo je chytrá to musel uznat. Tak u ní taky pšenka nepokvete. Odejít z nuzného království se mu ale nechtělo.Přece jen ta Liběna...
Ovšem zem pohlcovala víc a víc beznaděj, sousední velká země Království Mamon, se stávalo globální noční můrou. Vlastně by nebylo ani moc kam utéct. Chapadla mocné chobotnice ,černé jako noc byla smrtící. Kdo se moc blízko ocitl už neprocitl. V Mamonu žili otroci, měli kolem krku divnej obojek, jak se doslechl od jednoho co se mu podařilo utéct k nim do království. Na obrovské zlaté bráně, byl jejich znak černé chobotnice a vyznačoval oblast vyvolených synů Krále.První krev.
Šašky už nikde nikdo nechce, je jich dost v Mamonu....

» Odpovědět «Narragan (21.10.2022 20:27:54)

Už bych měl přestat šaškovat, řekl si Šašek. Normálně bych se chtěl usadit a žít v klidu a míru. Ale v království Mamonu se bylo třeba furt prodírat davy a používat lokty. Bylo třeba furt nasazovat masky, páč se to prostě nosili. Stanu se rytířem, prdím na Liběnu,chytřejší než Růža stejně nejsem, takže půjdu do kláštera k Templářům. Budu šířit lásku v Mamonu s mečem od krve. Nevadí. Až budu hodně dobrý, utnu té zatracené chobotnici chapadlo po chapadlu. Mamon je vidět, to ano, ale je to jen divadlo. Lidi se bojí chapadel, ale neví že mozek je za plentou. Obchodní vztahy vesele fungují, aby bylo možné zaplatit mečířům za nástroje pro krvavou reality show. Nevím ještě kolik nevinných pobiju než se dostanu k mozku. Princové První krve nevědí, komu slouží. Asi nutné oběti. Ještě si asi musím odřezat kus srdce a celou páteř, abych necítil empatii. Neručím za to, co se ze mě stane.

» Odpovědět «xoxoxo (22.10.2022 16:32:14)

...jenže stát se rytířem,není taky jen tak něco lehkého.Je to stejně tak těžké jako uspět u Liběny. Kdesi se doslechl, že v Mamonu řádí vraždící monstra v černých pláštích se znakem města.Také se doslechl, že se jim říká tak nějak záhadně - robokati, mají neuvěřitelnou sílu, ale krátkou životnost, musí být neustále doplńováni tajnými mági z podsvětí. Když je člověk zasáhne na správném místě, sice nekrvácí ale zmizí, zůstává po nich jen hnilobný pach rozkladu.
Stát se rytířem zrovna u Templářů by bylo stejně nebezpečné, mají napojení na královský rod, mnozí to neví a mají je za dobré. To se doslechl od jednoho žoldáka. Krátce na to ho našli mrtvého v jeho domě. Prý se uchlastal chudák, asi ho dohnala jeho minulost. Napadlo ho ale, že by se mezi ně mohl infiltrovat, to je jediná možnost jak tuhle chobotnici rozložit zevnitř...

» Odpovědět «Narragan (22.10.2022 20:16:24)

Toulal se po městě za deště. Přecházel z jedné ulice do druhé a hledal trasy, kudy robokati korzovali při hlídkách, aby se jim naučil vyhýbat. Zjistil, že v dešti shazují své pláště a s prvním burácením hromu běhávají na hradní kopec a šplhají na zdi hradiště, aby se rozestavěli a chytali blesky. Kostru měli z oceli, aby byli silní a v cévách jim pro změnu kolovala tekutá měď, která vedla bleskový náboj až do útrob. Místo srdce měli manganovou baterii. Tak zase mohli pár dní fungovat a lovit nepohodlné zloděje volné atmosférické energie. Nezabíjeli všechny, jen ty, které potřebovali kvůli krvi. Ta byla pro ně zdrojem železa. Elektrolýzou jím opravovali svou kostru, která, bohužel pro ně, rezivěla. Když někoho nechali žít, znemožnili mu energii používat vypitím Lithiového mořidla, jenž znemožňovalo elektřině proudit v nervech. Lidi po něm byli unavení a neschopní svobodně myslet.

» Odpovědět «Narragan (22.10.2022 20:23:32)

Teď musel šašek Shazan vymyslet, jak se dostane do hradu. Bouřky nad krajem nevládli dlouho a robokati chodili kamsi do hory pod hradem na revizi a opravy. Nutně Shazan potřeboval zjistit, jakým kouzlem jsou robokati udržováni při životě. Vybral si den s velkými oslavami slunovratu, které i stoupenci Mamona používali k rekrutování nových služebníků ve hrách smrti. Byla to zřejmě jediná příležitost, jak se dostat k těm prašivým zlovolným Templářům. Jak ale hrami projít a nikoho nezabít?

» Odpovědět «xoxoxo (23.10.2022 12:14:05)

...po pár dnech

Šašek se jednoho dne,ocitl ve velké zahradě. Největší v celém městě,říkalo se jí zahrada Esač. Byla nádherná,slovy se jednoduše nedala popsat. Šašek o ní
věděl, byl tu snad jen dvakrát. Ani vlastně nevěděl proč. Možná proto, že tu bylo mnoho dalších zahrad, všechny nedaleko hradu.Tahle byla nejvzdálenější a taky ale nejkrásnější. Byl rád že sem zabloudil,prostě ho sem zavedlo něco instinktivně, nebo taky ne, hlavní bylo že sem po dlouhé době zase zabloudil.
Náhle se před ním objevil páter Ernest, muž který nedaleko měl svou malou faru.
Byl v černé dlouhé sutaně,proto vypadal jak přízrak, který se zjevil u něj v pokoji.Docela ho to v první chvilku vyděsilo, než si uvědomil kdo je pod sutanou.

" Mně se bát nemusíš hochu" usmál se muž v sutaně. Jeho úsměv,šaška trochu uklidnil.Při pozornějším prozkoumání Ernesta,bylo patrné že z tohoto muže nemusí mít strach...

» Odpovědět «xoxoxo (23.10.2022 12:34:04)

tenhle muž ho určitě neodvede do nitra věčného zatracení.
Páter byl asi o hlavu menší než šašek, takže i přesto dost vysoký muž. Šašek měl 198cm, takže jeho vzrůst, měli jen většinou válečníci v Mamonu. Výška tam byla prioritou a velkou výhodou. Menší muži, byli spíš na práci v dolech. Ti měli na práci, těžit zlato a měď...mimo jiné i ještě jiný vzácný kov o kterém v jejich království, nikdo nevěděl...říkalo se, že je velmi vzácný a je jen na zemi.
Šašek si také všiml,že opat má velmi bledou pleť až téměř průsvitnou,nevypadala však nemocně, spíš zářila jako jeho modré uhrančivé oči. Musel uznat, že nedokáže odhadnou věk toho muže, mohlo mu být dobře tak třicet - jak i padesát. Možná neuměl odhadovat věk u lidí.Prostě mu muž před ním, tak připadal. Bylo ale ...
velmi těžké,odtrhnout od toho muže oči. Byl jako magnet co ho přitahoval. Taky
vypadal záhadně, jednoduše se k této zahradě hodil

» Odpovědět «xoxoxo (23.10.2022 12:47:14)

Byl také dost hubený, což povlávající plášť,který občas kopíroval jeho siluetu,dával dobře odhadnout. Celkově muž před ním byl hodně zajímavá osoba.
Musel uznat, že v království byla většina knězů slušně vypasená, taková chrochtající prasata, co kážou střídmost z kazatelen a postít se k povznesení duchovna. Sami však vypadají jak žok sádla, jen píchnout. Kážou vodu a chlemtají víno. Tenhle muž vypadal jinak, vznešeně a jakoby odjinud. Šašek měl dost kázání a fanatického hřímání z kazatelen, proto nechodil na žádné tyhle rituály. Mohl si to dovolit, jako šašek byl brán jako poloviční "negramota" a tím pádem měl klid zatím...
Lidé ovšem vytrašeně vždy zaplńovali lavice v chladných chrámech a poslouchali co musí a co za to když poslechnou dostanou. Bohužel, tohle jejich dobrý král vymýtit nemohl, nakonec byl rád, když nebyla válka a konflikty...jenže ty už jsou tady...

» Odpovědět «Narragan (23.10.2022 17:48:54)

V zahradě pátera Ernesta se cítil zprvu nesvůj, pak ale velice krásně, až ho jalo podezření, co za čáry tu vládnou. Nechal se unášet příjemnými pocity a nejzvláštnější bylo, že neměl chuť bojovat. Jako by tato zahrada potlačovala nenávist. Svalový tonus připravený bojovat a úzkost v hrdle povolily. Měl dojem, že je součástí zahrady asi jako tento strom stojící hned vedle něj. Cítil, že ho vše kolem objímá. Vzpomínal na své začátky, kdy jako mladý šašek tajtrlíkoval před vrchností, aby se nenudila. Pak se vypořádával se svými démony, kteří se mu zjevovali, když se někde náhodou ocitl sám. Tady ta zahrada mě směřuje kamsi, kde to ještě neznám, přemítal v duchu. Není to náhodou osobou pátera Ernesta? Jeho studeně modré oči vidím stále před sebou, i vrásky kolem nich od úsměvu. Jen aby to nebyl zapeklitý ráj. Kolik lidí sem vůbec chodí? Podle nesešlapané trávy pode mnou asi moc ne.

» Odpovědět «Narragan (23.10.2022 18:06:19)

Pokud tady usnu, jaké síly si mě vezmou. Už jsem to přece zažil, musím to umět rozpoznat. Měl bych to umět rozpoznat. Tu mu hlavou probleskla lesknoucí se ocel prosvítající pod biotickou kůží robokatů. Vzápětí ta myšlenka zmizela. V Shazanových údech jen zanechala stopy šoku. Velmi opravdového. Co s tím mám dělat? Co mi ty měnící se pocity chtějí říct? Tak moc bych si přál, aby to samé, co já cítili i ostatní. Buď by nás to přivedlo mezi služebníky Mamonu nebo by nám to otevřelo vědění použitelné k oslabení Mamonu. Který král je nahý? Ten, jenž se snaží vyjednávat mír za každou cenu nebo ten, jehož zbraní je vyvolávání válečné psychózy? Shazan nyní soucítil s obouma. Měl dojem, že chápe obě dvě strany. Kdo ale bude mít sílu donutit je k jednání? Někdo tu přece musí být spravedlivý. Copak je teror lidské důstojnosti smyslem života? Musím hledat na téhle cestě spojence. Sám to nedokážu.

» Odpovědět «Narragan (23.10.2022 18:24:40)

I když jsem čahoun téměř dvoumetrový, připadám si malý. Nesmím se bát s páterem promluvit. Vypadal pevně. Ale možná je to jen kouzlo tohoto místa. Páter se zanedlouho vrátil s dřevěným džberem plným čisté vody. Přinesl ho od nedalekého vodopádu, kde voda neochvějně zurčila.
,,Napij se," vybídl páter Ernest Shazana. ,,Zkus sílu naší vody."
Shazan zamžoural ostýchavě po vodě a nehodlal se napít. Páterovi nevěřil. Pak mu v mysli zableskl obraz vodopádu, jenž ožil a z padající vody se vyformovaly čísi ruce, chladivé skelné ruce vodopádu a přitáhly Shazana k vědru. Shazan pil jak smyslů zbavený. Pak procitl a cítil, že doň vjela taková síla, kterou vživotě nezažil. Pohlédl do páterových modrých očí a bezostyšně se jej zeptal:
,,Řekni mi, pátere. Jaké je tvé zařazení v hierarchii tohoto království?"

» Odpovědět «xoxoxo (23.10.2022 20:32:56)

"Dobrá otázka" usmál se Ernesto a uhladil si černý plášť , jaksi už ze zvyku. "Ale na odpověď je ještě čas"
" Chápu otče Ernesto a nechci být dotěrný, ale napadlo mě...nechtěl by jsi mne učit o tom co je skryté?"
"Dám ti otázku chlapče ...proč jsi přišel do této zahrady teprve teď a ne už dříve?" Ernesto se poškrábal na bradě a bylo vidět, že se baví. Určitě věděl odpověď, ale chtěl to slyšet od něho. Šašek se ošíval, ale pak přiznal, že zahrada je daleko a jiné zahrady jsou blíž i když né tak zajímavé a magické jako tahle.
"Ale dálka tě nesmí odradit chlapče,jinak nikdy nepoznáš a nepochopíš nic. Pro lenochy není ani poznání ani zasvěcení.V učení a pochopení je velká svoboda. Vědění je cesta a cíl i klíč, ten otevírá VŠECHNY BRÁNY. Jen tak můžeš pochopit a setkat se s nepřítelem a přemoc ho. Násilí ale nikdy nebyla cesta hochu. Nepochopení budí vzdor a vzdor přeroste k boji...

» Odpovědět «xoxoxo (23.10.2022 20:47:50)

Šašek musel uznat, že svůj život dost proflákal a prolenošil. Vlastně až špatná situace v království, odmítnutí Liběny a výsměch Růženy mu pomalu otevírali oči. A pak i zlo šířící se z Mamonu, vše měnilo i jeho doposud lehkovážný a docela dost nudný život, který si vylepšoval ukradením pár zlatých z pokladny. Většinou ji nikdo nehlídal a šaška by nikdo nepodezříval...byl šáša šášula bambula...
Ernesto se začal mračit, šašek okamžitě poznal, že mu čte myšlenky a není nadšen z toho co vyčetl. Ale neřekl ani slovo a šašek byl vlastně i rád.
"Nepřepadla tě někdy myšlenka" ...pokračoval Ernesto v otázkách aniž by se nějak vracel k tomu co mu četl v hlavě..." nepřepadla tě někdy myšlenka,proč jsi vlastně tady? proč jsi se vlastně narodil?"

Šašek musel uznat že ano a často,hlavně v melancholickém oparu vína a piva. Ale tohle zrovna nebyla osvícená myšlenka. "Ano otče a celkem často" ...

» Odpovědět «Narragan (25.10.2022 18:34:13)

...nejdřív jsem chtěl být nejzábavnější šašek mezi šašky, ale o to se postarali moji spolušašci, tak jsem jim to nechal, ať oni baví ostatní. Je to spíš vizitka těch, co se nechávají bavit. Smějou se jak neurvalí nad absurdnostma v cirkusu mrzáků." ,,Víš, šašku," řekl Ernesto, ,,já třeba neznám žádný vtip a přesto se směju. Mám radost ze života a nejsem na to sám. Poznal jsi mou ženu? Zaťukám na ni, je doma." Šašek Shazan se nevěřícně zamračil: ,,Jak ženu? Šak páteři nemají ženu." ,,Proč by neměli?" divil se Ernesto. ,,Šak jste svatí nebo co" divil se Shazan dál a tak se divili oba. ,,Proč bych nemohl mít někoho blízkého, šašku? Já na ni zaklepu, počkej." Páterova žena za chvíli vyšla ven a smála se, neboť jí Ernesto v rychlosti vysvětlil, o co jde. ,,Já jsem Cheorchína, poutníče. Ty prý nevěříš na lásku?" ,,Co? To jsem neřek!" ohradil se Shazan.

» Odpovědět «Narragan (25.10.2022 18:34:41)

Ernesto se do toho vložil. ,,Já když svoji ženu takhle obejmu,“ objal ji ,,uzavřu elektrický obvod a za chvíli jsme oba jako znovuzrození.“ ,,No, to hledím,“ řekl šašek ,,to já neznám. Nás učili, když sepneme ruce a modlíme se, tak nás dobije bůh.“ ,,To tě nedobije bůh, hlupáčku,“ řekla Cheorchína ,,to uzavřeš svůj elektrický obvod. Oproti lásce k druhému člověku je to slabota. Hned jak si Bůh všimne, že někoho miluješ, postará se o vás o oba.“ Šášula hleděl jak přitroublý bambula, oči vyvalené a nechápal, o čem ti lidi mluví. ,,Já ale cítím hroznou nespravedlnost,“ řekl ten bambula ,,já potřebuju nejdřív na té soutěži pobít robokaty, abych se dostal k templářským mágům. To je cesta, ve které jsem našel smysl žití.“ Zahrada Esač se zatřásla, snad aby Shazana probrala. Chápal pomalu. ,,Potřebuju, abys mě doprovázel, Ernesto a všechno mi vysvětlil! Souhlasíš?"

» Odpovědět «xoxoxo (28.10.2022 17:34:28)

...zatím ve městě Mamon se síla zla stávala mocnou.Pán pánů,si v zrcadle prohlížel
budoucnost světa, kterou ovládal tím, že vstupoval do časových prostorů. Jeho draci a termoandělé, strážili vchod do podsvětí Ssalg Gnikool. Bylo důležité pro další průchod temných sil ze světa jiné sféry. Každý den, se rozhodovalo o vítězství temna nad světlem. A pomocníkem, byl strach a jeho devastující energie , která sytila temné sluhy. Pán pánů, se při pohledu do zrcadla vždy potěšil nad svou mocí a sílou. Jenže, ještě něco potřeboval a to neustálej zdroj lidské energie, ta byla možná jen tam kde vládl strach,ale byla tu ještě jedna obrovská síla a to první čisté, nevinné energie ....a to z dětí do pěti let. Proto nejen ve městě mizeli malé děti, ale i různě po světě. Pán pánů, se rozhodl pro hrad v sousedním království, byl na magickém místě siločar,spojoval je s dávnou magií temný sil co před ...

» Odpovědět «xoxoxo (28.10.2022 17:57:12)

miliony let vyvstala z velkého chaosu. Oceán tehdy ovládla gigantická chobotnice.
Byla černá jak noc nocí, po pádu bílého mága Samadháta, vládla zemi. Tehdy černá chobotnice otevřela podmořský portál. Tím, se začala invaze druhé vlny mocností temna, ale tehdy měli problém s Ještěřím lidem, který byl původním obyvatelstvem planety Země. Boj probíhal na nebi,souši i pod zemí. Trval dalších tisíce let. Pak po zdevastování země, se portál pod mořem podařilo Ještěřím lidem uzavřít a tím uvěznit černou chobotnici na tisíciletí v meziprostoru Eidepik.
Ještěří lidé se vrátili pod zem do obrovských měst, které zlo nenašlo i když se snažilo sebevíc, technologie Ještěřích lidí byla dokonalá a neviditelná pro vetřelce. Na povrch země, vycházeli jen za sluncem, aby si vyrovnali termoregulaci těla. Když se po tisíci letech země začala zotavovat z devastace temných sil...probouzela se i černá chobotnic

» Odpovědět «Narragan (31.10.2022 06:06:17)

Lidi byli jak střelení. Slepí. Líbali chobotnici chapadla, právě ta chapadla, co jim kradla děti. Zhypnotizováním mocnou silou kultu bestie, jim zakrnělo srdce. Bilo, tepalo jak motorek jedoucí na sílu Mamonu, ale necítilo lásku. Lidi nějak tak znali lásku z historických divadelních představení, ale brali to jen jako šou, vyžilý přežitek. Mamon je vyučil, že věčné obchodování a konzum zábavy je láska. Až se objevilo pár jedinců, kteří z toho onemocněli a výhýbali se takovému světu. Láska se hlásila o slovo a srdce se probouzelo. Radilo, že většina lidí je duchovně mrtvá a odsouzena k zániku i se vším pozlátkem. Takoví srdcaři cítili, ano, cítili, že i chobotnice to má spočítané, jen nevěděli kdy a kým bude zprovozena ze světa. Jen lidé vystrašení je nechápali, nemohli, jeli na jiných frekvencích. Byli to agenti zla, kteří ani nevědí, co dělají.

» Odpovědět «Narragan (31.10.2022 06:32:45)

Šašek Shazan věděl, že v zahradě Esač nemůže setrvat dlouho. Bylo by to krásné, ale svět potřebuje pomoci.
"Ti lidé venku se už rozhodli, jen malá část jich půjde zachránit"konstatoval Ernest."Tak pojďme zachránit ty děti, třeba pro mnohé ještě není pozdě"přemýtal Shazan."Kde jsou?"
"Pod hradem Pána pánů"podotkl Ernest,
"Tak frčíme, načepujem si živou vodu a dáme ji někomu ve městě. Jestli odmítnou, utečou. Jestli zakusí, půjdou s náma. Čím víc nás bude, tím méně síly bude černá chobotnice dostávat a chcípne sama vyčerpáním, ani robokati nebudou tak silní."
"Tak pojďme vyzkoušet toto město, jestli má vůbec ještě šanci. Budeme hledat lidi běžnému zraku neviditelné,"rozhodl se Šašek. Shazan i Ernesto opustili Esač s nadějí v lepší zítřky.

» Odpovědět «xoxoxo (01.11.2022 13:34:43)

Ve městě Mamon bylo už pár dní nesnesitelné horko, jako v pekle. Lidé si přáli déšť, na něj čekali jak na smilování boží. Otroci mnoho času a energií trávili prací pro Pána Mamonu.Stěžovat si, znamenalo zadělat si na pořádnej malér. Mnoho lidí ze strachu udávalo své sousedy , jen aby se líbili vládci. Nechtěli také, aby po nich šli rokokati,jako po škodné v revíru. Bylo pár odvážlivců, ale každou vzpouru robokati potlačili v zárodku a to opravdu krutě. Na náměstí ve městě stínů byla postavena velká šibenice a tam se občas někdo zhoupl. Lidi tak ze strachu zase raději otročili. Systém, byl tady velmi dobře zavedený a za použití černé magie, jen den za dnem sílil. Jedna z obyvatelek, která pracovala pro Pána byla i nádherná Dareiros, byla to vysoká žena,mnohem vyšší než mnohé ženy ve městě.Létala ve strážních vimanech a dohlížela na otroky ve městě. Pán si ji vybral hned jak ji dovezli ..

» Odpovědět «Narragan (03.11.2022 07:55:41)

..ze severské země Titánie jako poslední přeživší po vyhlazovacím útoku Pána pánů.Chapadlům černé chobotnice se zachtělo tamních nerostů. Krásná Dareiros vyčnívala z davu.Jakmile ji Shazan v podhradí zahlédl,podlomil se v kolenou. Obryně a ještě tak krásná, linie jejího těla ho burcovaly k výkonům.Byla ještě hezčí než Liběna.Když Ernesto viděl, jak je Shazan vedle, vybouchl v smích.Ale v radostný smích, ne zlomyslný.Věděl, že tohle je ta chvíle,kdy duch Mamonu ztrácí sílu.Shazan se k ní přiblížil,zrovna tam na kohosi brala bič, ale neměla to srdce ho použít.Byla prostě dělnice, drábka z donucení.V davu zmerčila šaška, co už nešaškoval.Byl menší jak ona, ale cítila z jeho pohledu pochopení.Věnoval jí pozornost a ona upustila bič.Zastyděla se za to, k čemu ji nutili.Zahřmělo.Dareiros využila příležitosi a řekla:"Pojď honem rychle.V takovém vedru bude brzy bouřka a robokati se poběží nabít.

» Odpovědět «Narragan (03.11.2022 08:12:20)

Shazan překvapený,vzala ho za ruku.Robokat korzující kolem nich se zkácel k zemi."Jak se jmenuješ,obryně?"otázal se Shazan.'Dareiros"a usmála se."Když tě teď pustím,robokat zas ožije" Pustila. Jen co se robokat zvedal ze země,Shazan pochopil a rychle se zas on chytl dlaně Dareiros.To je neuvěřitelné."Já teď musím být pořád s ní, pokud chci bojovat s Mamonem. Dareiros, ty jsi mi přišla do cesty z nenadání.Neumím to vysvětlil,ale je mi podobně jako po vypití živé vody."Ernesto stál opodál, s Dareiros se znal a tušil, že spojením těch dvou by mohl odkaz zahrady Esač, zahrady ležící mimo čas, roznést mezi lidi ve městě.Shazan se na ni nemohl vynadívat.Velké štěstí, že se mu líbila.Vypadala i velmi zdravě.To ale obři ve vhodných podmínkách mají. Šlechtický rod severu dostal nový dech.

» Odpovědět «xoxoxo (13.11.2022 08:22:07)

Dareiros se Shazan také líbil. Pravda, byl trochu menší, ale byl urostlý a měl krásný úsměv. To vlastně Dareiros fascinovalo nejvíc - úsměv ve městě Mamon ale i dál, za hranicí dlouho nespatřila a to prakticky roky. Lidé už dlouho nebyli lidé, snad jen jedno jediné místo zůstalo dočasně ušetřené, to místo bylo za branou Mamonu na vysokém kopci. Bylo to království Křišťálů odkud pocházel i Shazan, tam ještě úsměv zůstal a chobotnice nedolezla. Říkalo se, že tohle království je srdcem země a má ochranné energie mocných krystalů Gáji. Král který vládl zemi, byl láska, ale už i tam se pomalu směřovala destruktivní síla Mamonu, král slábl a lid přestával cítit spojení se zemí a mocným krystalem vědomí.
Shazan se ji líbil také proto, že chtěl zachránit tento ostrov - srdce země, postavit se obrovské temné síle co už zničila mnoho světů i svět její...
Lidská DNA byla stále manipulována ...

» Odpovědět «xoxoxo (13.11.2022 08:40:31)

a to s celým lidským rodem, co slábl a zapomínal na své schopnosti. Temnota ovládla mysl, za pomoci černých mágů a šířící se vědomé temnoty. Ta dokázala pronikat do lidí a vysát duši, nebo ji vyhodit z těla a uvěznit ve skalách, byla dávána do zvláštních litinových trezorů s vyčasováním. Těm místům ve skalách se říkalo Zapomění a kdo měl rozum, takovým místům se raději vyhýbal.
Ale bylo pár ještě živoucích lidí s duší, co se nebáli a v horách hledali spojení ze strážci co přežili kletbu temných mistrů smrti. Byli to strážci světla a hor. Ale už jich moc nebylo, protože jejich magie světla byla spoutána v síti holografického vězení, strážci ztratili napojení se zemí a Gája s nimi. Tito lidé hledali cestu ven z toho vězení, museli najít poslední přeživší strážce a najít řešení jak síť zrušit a poslat zlo zpět do věčného ...jak říkali strážci," musí být spoutáni ohnivým řetězcem samotné..

» Odpovědět «xoxoxo (13.11.2022 08:52:02)

matky Gáji"
Mnoho lidí s duší se vydalo i pod zem hledat mistry světla, ale nacházeli tu jiné né moc přátelské civilizace, co tu měla vybudována podzemní města. Pokud na ně narazili, většinou byli rádi že vyvázli živí. Některé rody nebyli podobní lidem a byli mírumilovní, ale plést se do války na povrchu nechtěli, tisíce let tu žili a měli dokonalé technologie, ale ne k ničení, dá se říct že nechtěli s lidskou rasou nic mít a už vůbec s temnotou a čaroději časoprostorů. Dali jim najíst a nechali je odpočinout, ale pak jim vymazali paměť a vrátili zpět na povrch. Někteří s lidského rodu takové štěstí neměli a buď zabloudili v labyrintech podzemí a nebo narazili na něco co nikdy neměli poznat. Takový se na povrch už málokdy vrátili.
Navíc tihle psanci mimo zákon Mamonu, byli loveni na všech úrovních robokaty, takže tihle stateční lidé se stali psanci vlastní země a každý východ rudého slun

» Odpovědět «xoxoxo (13.11.2022 09:08:28)

slunce mohl být posledním. Robokati jsou lovci duší a mají čipové cenzorové pole na zachycování energie duše,když je zaměří, pak je chytají do plazmatických sítí a uvězní ve skalách Zapomění. Tělo donesou Pánu Mamonu. Někdy ale chce Pán tělo živé i s duší pro určité rituály, pití krve a vyříznutí srdce, tělo pak hází za mší z vysoké pyramidy Zahalení a duši mučí v plamenech utrpení, aby získali její esenci nesmrtelnosti a cestu ke zdroji, ten nikdy nenašli. Černé slunce bylo znakem pyramidy Pána, tam trávil dost času, dá se říct že byl na ni napojen a ona ho činila všemocným na určitý čas. Pán však sloužil Černé chobotnici která byla vším napojením na zlo z prapůvodního prasvěta na jiné sféře a frekvencích. Tato chobotnice měla sílu tuhle zem jako i jiné, přeladit na frekvence pro jejich přežití, změnit polaritu a vychýlit zem z její osy...Říkalo se tomu síla osy zla. Pán Rozcestník pa

» Odpovědět «xoxoxo (13.11.2022 09:24:55)

pan Rozcestník pak na vše dohlížel na časových liniích přes vidoucí oko, které bylo chráněno složitým systémem a kódem. Rozcestník nikdy nespí a je vždy připraven na manipulace s časem.

Pán Mamonu miloval rituál smrti a sílu čerpal neomezeně, dokud byli lidské zdroje, hlavně děti. Ty většinou nezabíjel, potřeboval je mučit aby jejich energie byla silná, ta dětská patřila ke zdroji věčného mládí a prakticky k nesmrtelnosti. Děti nejsou odpojeni od zdroje, ale i tak se jim ani přes ně, ke zdroji dostat za celá tisíciletí nepodařilo. Většinou v dalekých sférách byli zničeni a tak hledali sféry, kde by mohli začít zase znova a tady se jim zatím daří, tisíce let teroru po bitvách dávných silných rodů, udržet. Pravda, kdysi ti lidé byli nesmírně silní a měli nadlidské schopnosti, jenže zrada zevnitř infiltrováním mágů, způsobila rozklad a zánik jednoho z největších rodů jehož potomci ..

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí