Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
místo ukolébavky Publikoval(a): Frr | Básně » Bůh, víra
To se to usíná, když si někdo umí takhle načechrat:-)
místo ukolébavky Publikoval(a): Frr | Básně » Bůh, víra
Polštář z trávy
zmačkaný svítáním
opuštěný tulákem
vydechl sen?
https://bit.ly/3GJdhHH
17.01.2023 08:01:21 | reagovat
místo ukolébavky Publikoval(a): Frr | Básně » Bůh, víra
krásná...děkuji za ranní zavonění
17.01.2023 06:26:43 | reagovat
místo ukolébavky Publikoval(a): Frr | Básně » Bůh, víra
Krásné
místo ukolébavky Publikoval(a): Frr | Básně » Bůh, víra
Jé.bezva.
místo ukolébavky Publikoval(a): Frr | Básně » Bůh, víra
Jen ať svěží vůně, větřík rozhýbá. Hned lepe je člověku*
teď v novém roce Publikoval(a): Frr | Poezie v próze » Ze života
:D* však když můžeme proč bychom se báli..slovíčka potěší a je mi to také milé Frráčku. Krásné sny* TI přeji. ;)* s díkem i JÁ TOBĚ.
15.01.2023 23:24:47 | jenommariereagovat
jarní zásnuby Publikoval(a): Frr | Básně » Láska
....Tak pozor Frráčku na sněženky a jiné květinky něžné,ať je uplně neudusáš......Ji./úsměv/
teď v novém roce Publikoval(a): Frr | Poezie v próze » Ze života
Moc TI děkuji milý Frráčku*;)*
15.01.2023 17:22:54 | jenommariereagovat
jarní zásnuby Publikoval(a): Frr | Básně » Láska
Děkuji TI srdečně a já TI přeji krásný večer milý Frráčku *;)*
15.01.2023 17:18:23 | jenommariereagovat
jarní zásnuby Publikoval(a): Frr | Básně » Láska
Tedy, ještě mám chuť i odvahu, skutálet se do náruče, díky za invenci!, ještě tolik, tolik toho mohu ...
jarní zásnuby Publikoval(a): Frr | Básně » Láska
Hezky pobásněná představa, rozevlátý Frrčíku.
Onehdy před léty jsem se na procházce nostalgicky rozvzpomenul na dětské "luční valení sudů." Nabádal svého mňoučka, aby po názorném mém příkladu mě následoval. No tedy, příteli. Asi padesát metrů divého valení a jsem konečně byl pod stráňkou. Hlavu jsem měl stále v kole a bylo mě hodně divně. Mňouček se ku mě dovalil, výskočil, a nadšeně prohlásil "dědóó, to je správňácký! Pojď, jdeme znovů." A já si pomyslel, že "to víš že jo, tůdle." Ony jsou pěkné vzpomínky, ale realita potracené rozjívenosti, ztráty šikmě střižené patky nad čelem a dřevěnnné šavličky za pasem, je už opravdu nepřehlédnutelná. A tak jsem s hekáním přesvědčoval nadšence, aby přesvědčoval do valení sudů svého tatínka. A "podle" jsem dodal. "Ne že by to uměl lépe nežli já. Ale uděláš mu velikou radost (Umím si představit, he, he. Lenoch jeden.) nebo můžeš říci i mamince. Já na to nejsem zrovna moc dobře oblečeným." Zklamanej mňouček si to tedy odskoušel ještě jednou sám. Pod stráňkou na mě z trávy nahoru pohlédl a řekl. "Jéé, dědo, Bez tebe to fakt není onóó." Promnul jsem si pyšně ruce a pomyslel si. Hmm, dětská radost i z prostých věcí pořád funguje!
Tak co, příteli. Až se na jaře potkáme, prubneme si spolu alespoň valení sudu na dva metry? Hergot, to by tak scházelo, aby jsme to už nezvládli! Fakt, jen dva metry...
