Návštěvnost
Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
podzimní Publikoval(a): ZH | Básně » Ze života
soudíš se příliš příkře... kokot by určitě nebyl schopen téhle sebereflexe... líbí se mi to :-)
15.09.2023 09:14:05 | cappuccinogirlreagovat
pukancová kukuřice Publikoval(a): ZH | Povídky » Ze života
vážně skvělé čtení!*
kousek od Vídně Publikoval(a): ZH | Povídky » Ze života
Jo tak reklam mám taky po krk
kousek od Vídně Publikoval(a): ZH | Povídky » Ze života
...kdo to sám nezažít, neuvěří...;-)jak se anténama po větru točilo...
kousek od Vídně Publikoval(a): ZH | Povídky » Ze života
...Vzpomínat "písemně"...to Ty teda umíš /úsměv/.....a ty ženský v oku Ti podle Tvých různých poznámek nejspíše zůstaly.....Ji.
kousek od Vídně Publikoval(a): ZH | Povídky » Ze života
Jo Zdenku, ten úvod je mi důvěrně znám.
Pokud náhodou neodjela kamera od “postelové scény” aby zabrala detail ochablého karafiátu, který přinesl milenec dívce na dlouho plánovanou schůzku, a přeci jen se schylovalo k tomu, že štědře obdařená žena bude přes hlavu přetahovat těsný rolák, náš otec zavelel “Okamžitě se otočte!” Ještě že neřekl “Čelem vzad!”
Takže dokud jsme měli nohy pod stole otce, ani plný prs..
Za to učni v Ostravě už mě v půlce osmdesátek “vzali do prádla”
Povalili mě na zem ve třídě a cpali před obličej černobílé fotky dívek a dam in natura
Jo to byla pro mne podivná novodobá tortura
hlídačem vinohradu Publikoval(a): ZH | Povídky » Ze života
...No myslím,že to Phil vystihla......Ji./úsměv/
hlídačem vinohradu Publikoval(a): ZH | Povídky » Ze života
Mi to tvoje povídání připomíná knihu Bylo nás pět. Mám ji ráda dodnes, moc. I film. Asi tak. :)
23.07.2023 14:02:26 | reagovat
hlídačem vinohradu Publikoval(a): ZH | Povídky » Ze života
chce se svéZt
Dobrodružství malého kluka je vyprávěné očima zralého člověka, který věnuje pozornost celé vesnici. Dozvídáme, že špačci za hrozny vlezou i pod síť, že děti zlobí, rodiče se občas hádají, lovci na honu pijou. Nic z toho není dramatické, ani ta krádež bažanta - jen se proměnila v nerozžvýkatelnou němou výčitku. Hrdinou i tématem je zde domov v rodné krajině. Domov plný známých resp. předvídatelných lidiček a okolností, které jen dotvářejí tu (dnes už hořkosladkou) atmosféru bezpečí, vesnické družnosti a šťastného dětství.
krást se nemá Publikoval(a): ZH | Povídky » Ze života
No někde se říká, že bůh je věčný