Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
zapomnění Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
A když se mne zeptají, kdes vzala nůž? Řeknu jim, to byla přece jenom růž...
magnólie Publikoval(a): Sonador | Básně » Filozofické
U Martena komentu se směju, trefné, ona "ta Son" ve svých textech sice hodně symboliku, furt ale když ji čtu, vidim především Ženu, takže jsem možná malinko prostinka, když nechám symboly občas stranou a naklonim si tě při čtení dočista "nahou" v lidské přirozenosti.
magnólie Publikoval(a): Sonador | Básně » Filozofické
Jak šikmá věž v Pise, balancovat těžiště, jak otočit misku vah pouhým pírkem, tak mocným!
magnólie Publikoval(a): Sonador | Básně » Filozofické
Je to krásná báseň...
magnólie Publikoval(a): Sonador | Básně » Filozofické
...s tvými básněmi je to jak s mytologií a jejími archetypy...;-) takže my prostí čtenáři konzumenti jen nechápavě hltáme zašifrovaný obrazy ze tvých slov, hltáme kousky, co se nám líbí a pliveme zas ven ty, co ne...;-D
magnólie Publikoval(a): Sonador | Básně » Filozofické
A v malé smrti pozná topící se touhu
magnólie Publikoval(a): Sonador | Básně » Filozofické
Zrozen pro život do posledního doušku radosti.
Krásný pocit.
Krásný víkend.
10.06.2022 11:33:44 | Fialový metalreagovat
zapomnění Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
To, že jemu, nám sobě toto sděluješ, máš tu potřebu, říká, že sdělení je z nějaké části realita, ale z nějaké jen přání. Když si to budeš číst, budeš to psát, každé slovo Tě bude usvědčovat o opaku.
Tato báseň je zřejmě pohřbem a já jsem si spletl pohřební síň s nějakou jinou. Omlouvám se.
zapomnění Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Že života co píše sám příběh. Držme se milá Son**
08.06.2022 07:45:12 | reagovat
zapomnění Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Pořád mi někoho připomínáš, ale já si nemůžu vzpomenout,, koho''
zapomnění Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
no jo alekdyž mišpule zvedne to obočí rozjasní se oči*
zapomnění Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Vím, že zklamání se nepohřbívá v těch nejlepších šatech. Ale přesto! Téměř vždy se stávavá, že ze společně prožitých I pěkných okamžiků, zůstává zbytková energie. A protože předem já si nic neslibuji... dávám, a daného si užívám. A protože partnerku skrze lásku nemám za osobní vlastnictví, tak jen nezatracuji a v sobě tu zbytkovou energii ukládám. Každé případné hezké vzpomínky je škoda, tak proč ji nenávistně a marnotratně zapírat? Co je tělem, navždy tělem...
Přeji báseňce pokoru i nadhled. Je krásná a když s moudrostí se snoubí... jak si to ssebou hezky rýmují.*
