Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Hodil někdo špatně kostkou? Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
...kostky byly vrženy...ale kým, o tom se nemluví...to by pak nebyl osud, ale schválnost...
Hodil někdo špatně kostkou? Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
Někdy? Prohlížel sis někdy kamasútru? Kolika polohama z ní si člověk dokáže projít bez pocitu směšnosti?:)
23.09.2023 11:16:40 | reagovat
Často chceme vypadat jinak než vypadáme Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
je to s těmi kameny vošajstlich... první hozený hnedle zabil vlastního bratra...
Hodil někdo špatně kostkou? Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
na některých kostkách prostě nejsou šestky...
Hodil někdo špatně kostkou? Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
Zajímavé vzpomínky... a za kterou nohu tahal??? :-):-):-)
23.09.2023 10:56:12 | cappuccinogirlreagovat
Hodil někdo špatně kostkou? Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
To vám asi do smíchu nebylo :D neříkám, že nemám taky nejednu vtipnou historku z „natáčení"...
Sklouznout se na ploše vesmíru Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
No, občas se potřebujeme nějak tvářit...
Těžko tě můžou vydírat, když nic nemáš Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
Trocha sebereflexe: Mně se občas (zřídka, ale přece) stane, že si uprostřed svyho žvanění řeknu "Do prdele, proč o tom mluvím?!?"
Ale na druhou stranu, občas se mi někdo s něčím svěří s dovětkem - NIKOMU to neříkej. V tom případě z mý strany fakt nikomu. Ale po zkušenostech se zeptám, komu všemu to on(a) řekl(a). Protože když se to provalí, ať to není na mě...
Často chceme vypadat jinak než vypadáme Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
Jé to je příjemný text...paráda
Často chceme vypadat jinak než vypadáme Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
"No nic se mi nestalo a domů jsem se dostal. Taky, co bych mohl chtít za pět korun?":) paradní nenásilné zakončení!
Takových prapodivných hlášek s pochybným smyslem je k večeru v hospodě slyšet tolik, že ti to kolikrat ani nepřijde divný, nebo dokonce k zamyšlení:) Je to smutný...
Super text.
22.09.2023 16:17:33 | reagovat
Často chceme vypadat jinak než vypadáme Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
Čtu si a v odezvě vzkazů je pode mnou podivně pusto. Asi to bude tím, že příběh je trochu komorním. Takové se musí v čtenářovi nechat rozležet, aby si myšlenkově vydloubal z příběhu krásné nuance. A ty tam jsou*
Hodně mi připoměl z Hrabalovo "Automat svět." Takové ty pábitelské postavičky - nebo spíše figuky, které posunoval po šachovnici života sám autor. To mám opravdu rád*
Zaujalo mi především to že "nejstabilnější věci i největší skutečnosti" je kamení. Napadlo mi, jak bohyně Příroda, ten náš globus tím masivním kamenným horstvem vyvážuje a váhu rozkládá po celé jeho ploše tak, aby někde nepřevážilo a Země nezměnila rotaci. Když v nějakém světadílu hmoty (i díky těžbě surovin) ubyde, tak chrlením sopek vyvažuje jeho stabilitu tam, kde je zapotřebí. Takové nadsázce se usmívám! Budu muset takto vysoce odborné téma nastolit mezi přáteli, na našem občasném vědeckém sympóziu naší kavárny. To zase bude názorová mela!
Fakt hodně si mně pobavil PS o Karkulkách. Je srandovně boží*
Jistě by se dala sepsat kámasútra útěků Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
důležitá je spokojenost ... zbytek přání je fialová bonpara :))
Máme něco společného a proto se potkáváme Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
...soupeři májí vždy něco společnýho...když nic, tak to, o co soupeří...
Máme něco společného a proto se potkáváme Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
Jako školou povinný jsem měl sen o naší prsaté kuchařce u výdeje obědů v školní jídelně. Běžela za mnou a já s plným břichem supěl a prchal. Byla do pasu nahá s těma obrovskýma prsama kynutých ovocných knedlů s klubající se šveskovou peckou na vrcholu. "Žáku Kájo, mám pro tebe nášup. Tak přece stůj. Jsou ještě teplé a ty je máš tak rád!" Vím jen, že jsem nezastavil a po probuzení mě bolely nohy.
Jmenovala se tuším dívčím jménem Žážová, a měla permanentně vždy přítomný kouzelný úsměv.
Dnes jí složitý život učinil usměv povislý... i ta ňadra. Ale stejně když jí občas potkám - si hned vzpomenu, a dostanu chuť na ovocné knedlíky.
Tak se vlastně taky přidám k té tvé zmíněné lidské uchylnosti. Asi mám taky nějakou. Gastro-erotickou...
Máme něco společného a proto se potkáváme Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
Líbí...