Komentáře přijaté

Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.

Nalezeno 579 záznamů. Zobrazuji 121-135.

Výkřik Publikoval(a): Gabrielle Taroka | Balady, romance » Ostatní

tato je taky luxusní a Davi říkal že se mu mega líbí.. :) tkž tu bych volila určo :)

20.11.2007 21:00:00 | Najlinreagovat

Blázen Publikoval(a): Gabrielle Taroka | Básně » Ostatní

tak Tarok... ta se nám líbí...

20.11.2007 20:59:00 | Najlinreagovat

Rozhovor o jedné osobě Publikoval(a): Gabrielle Taroka | Básně » Láska

tak si to pročítáme a někdy se i smějeme komentům:D

20.11.2007 20:54:00 | Najlinreagovat

*** Publikoval(a): Gabrielle Taroka | Povídky » Fantasy

Hrozně se mi to líbilo.Musím říct že si podle mě dobře zvládla toho anděla.U většiny povídek s anděli si musí člověk hodně dávat pozor aby mu to nepřecházelo v klišé,či něco horšího.Rozhodně mě to upoutalo

15.11.2007 20:46:00 | Bastetreagovat

Výkřik Publikoval(a): Gabrielle Taroka | Balady, romance » Ostatní

krásně napsané...

09.11.2007 22:33:00 | jedamreagovat

Výkřik Publikoval(a): Gabrielle Taroka | Balady, romance » Ostatní

přečetla a s uzasem odchazim... :)

04.11.2007 12:25:00 | Najlinreagovat

Výkřik Publikoval(a): Gabrielle Taroka | Balady, romance » Ostatní

Myslím, že jsi mne neztratila. Jsme pořád v kontaktu.
Víš, jak to myslím? Ani humorně ani vážně, trochu
vlažně.

27.10.2007 21:03:00 | jehlaspichlasreagovat

Výkřik Publikoval(a): Gabrielle Taroka | Balady, romance » Ostatní

Gabrielle, když jsem Tě naposledy viděla v krásných černých taroko šatech, pochopila jsem, že Tvé lásky budou podobné...tak tak krásná báseň.

22.10.2007 20:54:00 | Livreagovat

Výkřik Publikoval(a): Gabrielle Taroka | Balady, romance » Ostatní

Čtouc Tvé krásné verše propadl jsem se do jakéhosi světa podivných smutků i alegorií, pociťoval nepoznané a výsledným dojmem byl jakýsi pocit marnosti, který jsem shrnul do následujících veršů. Některé z nich navazují na ty Tvé, jiné míří jinam...Jsi asi dost složité tápající stvoření a já zjišťuji, že ani já asi nebudu jiný, ať jsem si snažil namlouvat cokoli...
Ber to tak, že i druzí se utápí ve svém tápání, věčném hledání a pochybách...Měj se hezky, Gábinko!

MARNOST

Ztratila jsem náušnice,
do direk vložila květ,
perly světla zdobí líce,
rty poslední polibek...
Bouře mrtvých oceánů
zmítají mnou do všech stran,
koráb Lásky mnou teď k ránu
pluje větrem chtíče hnán!
Na kůře bříz zobrazují
se smutky Tvých i mých dní,
zvlhlé deštěm se zčerňují
kouřem vyhořelých dní!
Jejich pláč mi z dlaní smývá
racky Tvých rtů otisklé
kde pár znamínek mých zívá,
vzpomíná polibky Tvé!
A z rozbitých kousků světla
jsi jak puzzle poskládal
slůvek pár, co z nebe slétla:
"Miluji Tě!" jsi tam psal...
Měls dojetím zvlhlé oči,
věřil,že mne navěky
máš...Teď vítr prachem točí,
pár stop, kde jsme já a Ty
stáli, spláchla času řeka,
vítr zapomnění svál,
srdce moje stále čeká,
čekat na Tě bude dál!
Měl jsi čelo rozpálené,
ještě cítím Tvých úst dech,
bude smeten do plamene
zapomnění...Je to pech!
Jeden večer plný touhy
ve vzpomínkách rozpustíš
jako cukru prášek pouhý,
že je konec, dobře víš!