Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Pandořina skřínka Publikoval(a): G.P. | Básně » Ostatní
Velmi pěkné.
27.09.2006 10:37:00 | maudctetemaudreagovat
Pandořina skřínka Publikoval(a): G.P. | Básně » Ostatní
Já to beru šéfe. Dobrý.
Pandořina skřínka Publikoval(a): G.P. | Básně » Ostatní
dží pí má skřínku od Potvory, pardon od Pandory,první slovka je pro mě nejlepší,pak se to rozmluví řečí banální, triviální, ano 13. komnata je známá, na svědomí máš černej flek, kdo by to do tebe řekl, možná přeháníš a přinesl jsi si domů od Mrazíka, zlato a drahé kovy, za to ja Jaruška Marfuška zlobila jsem, budu tam mít od ďáďušky,zmije a prase, ne zlatý, nebo pečený ale špinavé a chrochtavé...
Pandořina skřínka Publikoval(a): G.P. | Básně » Ostatní
No coment...
Pandořina skřínka Publikoval(a): G.P. | Básně » Ostatní
Myslím si, že duše by se měla smejčit,
aby v ní minulost nezahnívala,
v náruči odpuštění jen to dobré zvěčnit
skříňce bych zas svobodu dala.
Nikdy přec nevíš,
kdy klíčovou dírkou něco proteče,
to, po čem toužíš,
hustotou černa se strachem uteče.
Není dobré v sobě nánosy skrývat,
a tajit, mít špatné svědomí,
lepší je spolu plakat, pak zpívat,
na duši dát plátek medový.
Pandořina skřínka Publikoval(a): G.P. | Básně » Ostatní
Skvělá práce, prostě skvělá.
Pastelky Publikoval(a): G.P. | Básně » Ostatní
Hele, nechceš tyhle pastelky posbírat a vybarvit si svoji Pandořinu skříňku? Možná by jí to prospělo :-)
Pandořina skřínka Publikoval(a): G.P. | Básně » Ostatní
Kdepak.Neotvírat. Někdy vymetáním smeteš svět a ani nechceš.
Poutníci Publikoval(a): G.P. | Básně » Ostatní
Nevím jako všichni zda je Bůh či ne,ale já si věřím ve "svého" BOHA, který je jako život - není spravedlivý. Nebo možná je spravedlivý,ale pak to pochopím až po smrti.Zatím se těžko hodně těžko se smrtí vyrovnávám, dost závidím těm, kteří to zvládají. Alespoň vím jedno - napsal jsi to krásně.
Na smrtelné posteli Publikoval(a): G.P. | Básně » Ostatní
Když to nebude dlouhé, tak se ptát nebudeš...já i můj přítel jsme málem umřeli a citíli jsme jediné - bylo nám všechno jedno, nemysleli jsme na to co jsme na stihli, zda někomu budeme chybět, jen osvobozující lhostejnost.Je to divný, ale fakt, je jasný že při delším umírání asi člověk víc přemýšlí o všem...
