Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
tam kdes kabát ztěžklý jinovatkou… Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
je snadnější psát než mluvit, zlobit se než se veselit, stát než jít, nalézt než hledat a snadnější je nenávidět než milovat.... ale snadnější ještě neznamená krásnější... :-)
15.11.2015 02:40:25 | zelená vílareagovat
beznoží... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
co je to za nadání, když obrací svět vzhůru nohama,takže míň znamená víc a víc znamená míň?
15.11.2015 02:29:57 | zelená vílareagovat
v tanci proměn... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
tančící elixír... už nějaký pátek znám paní Irenu, je to neuvěřitelná energie, pozitivizmu, úsměvu... pomáhá mi.. poslala jsem ji za jednou pacientkou po mozkové příhodě, aby pomohla s trénováním paměti, slov, situací... šla jsem se za nimi podívat a chvilku stála drze za přiotevřenými dveřmi a slyšela jsem, jak trénují... a paní Irenu, ne nejste hloupá, jste šikovná, tak ještě jednou, co je zde napsáno..křeslo, výborně a kdepak je na obrázku?? v tu chvíli jsem vešla a posadila jsem se do něj... vítaly mě, Ájina šla k nim a já seděla a pozorovala je... úžasná interakce a nechala sem u nich i toho psa, i když jsem s ním měla plán jiný, ale nakonec tu jemnou motoriku zvládly beze mě... jen jsem zasáhla v obrázcích a odpovědích... a pak se opět posadila pozorujíce je tři spolu... Ájina jakoby kontrolovala situaci pohledy ke mně... usmívala jsem se tomu krásnu práce, nevědomé práce pacienta... a mé drahé Irenky, která ve výtahu popotáhla s odpovědí můžeme si popovídat, mám deprese... v těchto chvílích o nich neví... září...
15.11.2015 02:11:36 | zelená vílareagovat
s železnou nocí... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
hmmm noc... má drahá přítelkyně... vzdávám ti hold, tvému tichu, tvému prociťování, všiml sis, že v noci se odkrývá to, co ve dne je zakryté? kdysi jsem v noci otevírala okno a občas do noci křičela: Proč??? už to nedělám...ale okno otevírám pořád...
15.11.2015 01:51:08 | zelená vílareagovat
taillé... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
... užívat... den se ti odnahatí, jako odpkopnutí peřiny pod peřinou...
15.11.2015 01:36:52 | zelená vílareagovat
o střechách a tak... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
když potkám něco známého objeveného, tak jsem ráda, totiž objevím vždy něco, co jsem do nynějška neobjevila :-)
ani nevím, zda když potkám střechu, začnu pod ní stavět dům s základy, prostě na ní vylezu a budu se dívat... nad i pod :-)a ten pohled si užiju...
15.11.2015 00:57:20 | zelená vílareagovat
o střechách a tak... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Inu, možná to chce... být důsledným, a stavět trpělivě a od základu. Postavit domek, co roste na slunci a v tichu noci spí, ale není beze snů. Domek na lukách mezi lesy, kde ulicemi jsou údolí a zelené stezky chodníky, abychom domů přicházeli s vůní země na šatech. Domek, v němž nemusíme skládat svoje křídla, abychom mohli projít dveřmi, a neskláněli hlavu, abychom nenarazili do stropu, ani se nebáli dýchat, aby nepopraskaly zdi a nezhroutily se. Domek, v němž přebývají láska i svoboda zároveň.
Tvá báseň mě oslovila, Enigmane, má blízko k fantazii, kterou mám ráda.
Děkuji Ti, básničku si, prosím, ukládám :-)
14.11.2015 07:24:24 | Helen Zaurakreagovat
o střechách a tak... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
mě inspirovalo k novému pohledu na moji střechu a našla jsem v ní díru.Přidej ještě inspiraci jak přijít k získání jackpotu na novou :-))
13.11.2015 18:13:56 | střelkyně1reagovat
o střechách a tak... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Moc se mi líbila ta závěrečná pasáž a v ní tohle: „pálíme si o ní prsty rozum i cit“ asi že je to tak pěkně koncentrovaný.
Vzpomínám si, že jsem kdysi ve Žďáru našel jednu takovou hodně boční uličku a v tý jsem potkal střechu, klasickou sedlovou, dalo by se říct, že obyčejně červenou, ale tahle měla ve špičce hřebenu skleněnou kuličku, ani ne malou, ani ne velkou, ale takovou pěkně průhlednou. Ještě dlouho potom co jsme se spolu tak krásně minuli, jsem se k ní musel v myšlenkách vracet a rozvažovat nad tím, kdo a proč si jí tam asi tak položil. To, že tam byla, nebyla náhoda a stejně tak nebyla náhoda, že jsem si jí všimnul ze země. Nakonec jsem dospěl k tomu, že tam už musela být strašně dlouho a celou tu dobu tam držela díky nerozhodnosti, zjevně jí totiž nebylo jedno, jestli spadne na jih, nebo spíš na sever. Ale taky je dost dobře možný, že šlo jen o výsměch gravitaci, nebo tak něco.
Mám rád střechy, jsou magický a připomínaj odrazový můstky.
o střechách a tak... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
A já ji viděla už pokrytou. :O) Fyzicky sice nevidím víc jak za třetí rozměr, přesto mám takové tušení, že tam ostatní jsou. Někdo na mě totiž zaklepal a nebyly tam dveře. Proto nebudu přece kotvit něco, co už krásně levituje. :oD
https://www.youtube.com/watch?v=KLpkXtM-VI8
13.11.2015 06:02:24 | reagovat
taillé... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...skvostná...:-)
taillé... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
copulation-revolution-evolution...ST
taillé... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Jaká je asi ta magnetická barva...
s železnou nocí... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Já děkuji...za tvou pokoru díků...úsměv.z.
taillé... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
jako Tvá věrná čtenářka,četla jsem ji několikrát
četla jsem ji nahlas i v duchu, ale nejlépe zní...když ji šeptáš pod peřinou
ST ;-)
12.11.2015 10:14:30 | Malá mořská vílareagovat