Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
soběsám Publikoval(a): poeta | Básně » Smutné
....Ty píšeš někde,kde to drncá nebo asi jedeš ve tmě na bruslích
a zíráš na svítící displej,že jo..../smích/.Nějak Ti vypadávají tu písmena,
tu slova...
soběsám Publikoval(a): poeta | Básně » Smutné
....no,kolik jazyků umíš,tolikrát si člověkem....../úsměv/.Ji.
soběsám Publikoval(a): poeta | Básně » Smutné
....no někdy je to " směch skvoz sljozy"/nemám azbuku,to je z ruské
klasiky.......smích skrze slzy.....směju se ráda a mám ráda humor
a myslím,že mám smysl pro humor,ale, a to se přiznám,jsou chvíle,kdy mi
do smíchu ale vůbec není....tož tak,život se se mnou někdy teda vůbec
nemazlí......a já tak ráda"mazlení"....rozuměj života se mnou/úsměv/.Ji.
Zrovna teď nemám zrovna jednoduché období...
soběsám Publikoval(a): poeta | Básně » Smutné
No on i ten zbytek je hezký, ale mám ráda básně, které gradují a ve kterých je na konci něco buďto překvapivého nebo krásného. A tvoje básně to splňují perfektně :)
24.04.2014 21:25:22 | reagovat
soběsám Publikoval(a): poeta | Básně » Smutné
Krásné dílo, jinak ohledně té poslední věty s tebou naprosto souhlasím :-)
24.04.2014 15:47:24 | Gabriela Greenreagovat
hnízda tak blízká Publikoval(a): poeta | Básně » Ze života
...to je dobře...i opuštěné hnízdo v sobě zanechává otisk bytí toho,kdo tam byl....Ji.
hnízda tak blízká Publikoval(a): poeta | Básně » Ze života
...silná je Tvá báseň,Poeťáčku....a věř,věř mi..../úsměv letmý/.Ji.
hnízda tak blízká Publikoval(a): poeta | Básně » Ze života
taky v to věřím...v návraty a shledání po...
ruku ti dám Publikoval(a): poeta | Básně » Ze života
tobě to naštěstí ujíždí tak nějak mile a hezky:-)
23.04.2014 16:08:01 | střelkyně1reagovat
ruku ti dám Publikoval(a): poeta | Básně » Ze života
jsem věděla že ti to ke konci zase ujede:-)
23.04.2014 16:02:35 | střelkyně1reagovat
hnízda tak blízká Publikoval(a): poeta | Básně » Ze života
hladím tě za ni :-)
23.04.2014 15:52:45 | střelkyně1reagovat
hnízda tak blízká Publikoval(a): poeta | Básně » Ze života
Ahoj. Napsal jsi to krásně. Takové zážitky děti prožívají mnohem víc než dospělí. Jsou více spojené a napojené na své okolí. My dospělí to považujeme za dětskou naivitu, ale já mám takový dojem, že to má spíš co dělat s "kolektivním vědomím", kterého se mnozí z nás později opět snaží docílit. Pamatuju si svoje dětství a spoustu podobných zážitků. Spoustu zvířecích přátel, kteří odešli. A někteří, se kterými jsem byla opravdu hodně napojená, se mi dodnes vrací ve snech, a jsou to šťastné sny, plné her a radosti ze setkání. Jakoby pořád chtěli vědět, co se se mnou děje. Měli jsme doma, kde jsem vyrostla (malá vesnice), na dvoře betonem vydlážděný chodník. Dělal ho ještě můj děda. V tom tvrdém a popraskaném betonu byly otištěné zvířecí stopy. Psí, kočičí, slepičí i nějakých drobných ptáků. A pokaždé, když mi nějaké zvíře umřelo, našla jsem tam stopy nové. Jakoby se rozloučili a zanechali podpis, že tu byli. Nebylo to jediné, co ten dům skrýval. Potkávala jsem tam i lidi, které jsem nikdy nepoznala, protože byli dávno ze světa pryč, pořád to ale byla a je má rodina. Ten dům už není co byl. Brácha už ho předělal k obrazu svému a mě je líto, že spousta kouzel a míst odtud zmizela. Ale to je život. Já odtud odešla a rodinu jsem založila jinde. Tak, teď jsem se rozepsala až moc. Vím, že nemáš rád dlouhé komentáře, nějak mi to vyplynulo samo, tak to klidně přeskoč a přečti si jen to velké ST, které ti posílám na závěr. Dobré ráno poeto. :O)
23.04.2014 09:22:52 | reagovat
