Návštěvnost
Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické
Ty mi dáváš :-D Abych řekl pravdu – mně je vcelku jedno, co je v desateru, já mám desatero v sobě i bez Bible a ani ji k tomu nepotřebuji. A netuším, kde se ve mně vzalo, ani jestli má deset nebo stodeset přikázání. To o prolomení cizího soukromí v něm ale určitě mám, možná mi tam ale kdysi chybělo „nesesmilníš“ a třeba mi tam něco chybí i doteď... :-D Možná se jen tenkrát nepsaly běžně dopisy a tak to nikoho ani nenapadlo, že jednou je bude někdo někomu rozlepovat... :-D Pokud ovšem někdo nezabíjí druhé jen proto, že je to v desateru a po vypuštění takového článku nějakým církevnim koncilem by začal s potěchou na potkání zabíjet, tak by to podle mne ani nebyl člověk, Bible Nebible... ;-) Ostatně Starý zákon je plný krvežíznivosti a musel jsem ho kdysi odložit, to nebyla kniha pro mé pojetí morálky a hodnot... Takže možná je i dobře, že se časy mění – nevěřím třeba ani na to, že by jakýkoliv národ měl být Bohem vyvolený... ;-)
OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické
No právě ;-)
OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické
Nevím, kolik nás je, ale nejmíň tři už jsme, to není tak špatné :-D To by bylo ale jinak taky velké téma, jak si lidé sami tou nezvládnutou zvědavostí škodí. A bohužel nejen sobě. Jenom snad poznámku - já nejsem milovník žádných starosvětských pořádků a nepřítel pokroku. Ale zrovna právo na soukromí a elementární slušnost ho ctít patří myslím k těm věcem, které by neměly podléhat času, to souvisí se samou podstatou úcty k člověku a k samému sobě. Dřív, ještě jako dítěti, by mě nikdy nenapadlo, že to může být v nějakých rodinách třeba jinak. A když to pak slyším, tak pro to skutečně nemám pochopení - tyhle věci by si člověk měl jako zcela přirozené osvojit už v dětství a rodiče, kteří mají takovouto neúctu k vlastním dětem, pak nemůžou čekat ani nic jiného ve stáří od nich. Nakonec si to i zaslouží, ale šíří se to pak bohužel jako mor i dál...
OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické
Moc hezký příklad – byť nemůžu souhlasit s poznámkou, že z dnešního pohledu je čtení cizí korespondence zanedbatelné. Sám to považuju za jeden z nejhorších poklesků, kterých se může člověk dopustit (hlavně vůči své vlastní cti). Ke cti svých rodičů třeba musím říct, že si nikdy nedovolili otevřít mi jako dítětí jakoukoliv korespondenci. Taky bych si jich přestal v tu chvíli vážit. Ani ve snu by mě taky nenapadlo, číst si smsky v mobilu svého přítele a jsem na 100% přesvědčený, že to nedělá ani on, oba to bereme jako naprostou samozřejmost. Ale to jen tak na okraj, protože se občas setkávám s názorem, že je něco takového přípustné – ne není a člověk tím snižuje především vlastní důstojnost! ;-)
OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické
Pamíno, Ty se nezapřeš, tohle se mi líbí! :-) Ono to totiž není z mé hlavy, to opravdu přilétlo zničehonic odkudsi jako nějaké vnuknutí a já to jenom zkusil nějak zabalit. Zkrátka jsem se stal jen jakýmsi nástrojem kohosi (čehosi), kdo to lepidlo namíchal za mě i na mě... ;-) Ostatně to dobře znají všichni básníci i básnířky, že...? :-D
Jaký konec teorie – to přece úplně stačí, a jak! :-)
OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické
Já myslím, že rozhodně máš za co se mít ráda (a není toho vůbec málo), je to vidět z Tvých textů a komentářů ;-) Nejsem psycholog, možná je to jen otázka pojmosloví. Znám samozřejmě víc žen, které si stále něco vyčítají a přitom jsou ztělesněním té nejvyšší dobroty a nezištné lásky a laskavosti k druhým. Možná jako muž až do takových nuancí ženské duše nedohlédnu, abych to dokázal racionálně pojmenovat... :-) Nicméně i já si spoustu věcí vyčítám a přesto se mám rád, aniž bych své poklesky považoval snad za ctnost (znám ovšem i takové, ti ale naopak nemají druhé lidi rádi, jen sami sebe)... ;-)
OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické
Kvantová fyzika je pro mne něco mnohem vzdálenějšího, než španělská vesnice :-) Nicméně intuitivně se mi líbí, co píšeš, a cítím, že je to tak ;-)
OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické
Vidíš, a já myslel, že Vás tohle musí učit i na medicíně, že to patří k postulátům psychologie (psychiatrie)... Ono to není z mé hlavy, samozřejmě to mám odposlechnuté, ale i životní zkušenost mi to zatím potvrzuje. Kdo se nemá rád a neváží si sám sebe (neplést prosím s pýchou), má v sobě podle mne nějaký komplex a ten ho omezuje i v lásce k druhým. Často jsem pozoroval, že nenávist k lidem je spojená s nenávistí k samému sobě, s nepřijetím sama sebe, s neschopností se vyrovnat sám se sebou. Asi je to mnohem složitější, ale cesta k druhým myslím vede především skrze nalezení sebe sama a přijetí takových hodnot, pro které se může mít člověk rád, a to i přes četné chyby, které má v té či oné míře úplně každý... ;-)
OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické
Dík za vmísení se - to mi dělá radost, neb mi tím jen potvrzuješ, že rané křesťanství ještě mělo úctu k člověku, než jím to současné (už od středověku) začalo manipulovat v zájmu mocných... ;-) P.S. Omlouvám se papeži Františkovi, který se snaží o nápravu (a s ním i Janu Husovi) a držím mu v tom palce! :-)
OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické
Díky za Tvé vnímání, Zdenko :-)
ROZPUŠTĚNÝ SPLÍN Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Ano, je :-) A taky uklidňující ;-)
ROZPUŠTĚNÝ SPLÍN Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Díky za krásnou reakci ;-)
OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické
Ano, myslím, že to je myšlenka velmi blízká tomu, co mě vedlo k tomuto textu. Děkuji :-)
OTÁZKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické
Díky, iluzionistko, to mám radost, že to v Tobě vyvolalo tyto otázky a asociace. Prvotním impulsem pro mne byl takový záblesk, kdy jsem si uvědomil, jak je člověk v celém vesmíru cosi naprosto jedinečného, jediná do té míry myslící a kreativní bytost, která dokáže nahlížet racionálně a současně emocionálně pod povrch jevů, tvořit umění, nacházet krásu, kochat se jí a obdivovat ji apod. A to mě přivedlo na myšlenku tu otázku po smyslu existence obrátit – zda svět okolní tu naopak není k našemu vnímání a obdivu. Je to samozřejmě schválně troufale odrzlé, ale obsahuje to v sobě myslím nekonečnou vnitřní dialektiku a souhlasím s Tebou, že to je téma na mnoho hodin přemýšlení, dokonce bych řekl, že na nekonečně mnoho hodin. Je to myslím obdoba myšlenek typu, že aby člověk mohl mít rád druhé a vážit si jich, musí mít v prvé řadě rád sám sebe a vážit si sama sebe, bez toho to nejde. V tom je současně i ona hluboká pokora, byť to na první pohled někomu nemusí být zřejmé. Člověk jako druh by měl být dle mého náležitě sebevědomý, vědomý si své jedinečnosti, mít jako druh sám sebe v náležité úctě (to není pýcha, to ji naopak popírá), aby dokázal být důstojným odpovědným partnerem a součástí všeho toho, co ho přesahuje. V tomto směru bychom se myslím neměli bát se emancipovat a najít pravý smysl tvrzení Maxima Gorkého, že „člověk, to zní hrdě“ ;-) Zatím se bohužel jako lidstvo chováme tak, že důvodů k hrdosti je méně, než těch druhých, což je důsledek naší malosti, nikoliv velikosti...
Promiň mi toto únavně dlouhé zamyšlení, ke kterému mě vyprovokoval Tvůj komentář. A ještě jednou díky :-)