Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Hojivá Publikoval(a): Malá mořská víla | Básně » Ze života
...a na bolavá záda,
snad mast z kaštanu,
byla by ta pravá.
A na srdce,
co se smutkem svírá
když on víc přehlíží,
než se dívá...,
snad jen odvar z pelyňku.
Po dvacáté druhé Publikoval(a): o.a.k. | Básně » Láska
Otevřená fantazie....moc pěkné.:-)
smiřování se Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
Už od dopoledne se za mnou courá "houser".
To ti byla šlupka. Dělám,že ho necítím a matu ho ibalginem. V noci to bude,kdo z koho. Když houser zvítězí,příjdu v noci ometat pavučinky. :-)
Někdy. Publikoval(a): Philogyny1 | Básně » Láska
Moc hezká Phil...:-)
Zdřímnutí Publikoval(a): Ruda Štola | Básně » Ostatní
Mně nejvíc zaujal ten župan. Tam asi na velikosti ani barvě vůbec nezáleží,viď...a pak to pomalé stárnutí...kdo by si jej nepřál. :-)
Stíny tmy Publikoval(a): Nikita44 | Básně » Ostatní
Někdy noci bolí
a člověk velmi brzy
vyhlíží svítání.
Kterépak oči to tiše pláčou? Publikoval(a): Kubíno | Básně » Smutné
:-)
Kterépak oči to tiše pláčou? Publikoval(a): Kubíno | Básně » Smutné
Pěkné Kubíno...a velmi příjemná hudba pro tuto chvíli. :-)
Svírám si kamínek... Publikoval(a): Dreamy | Básně » Ze života
Tak a teď tu o Karkulce... :-))
Kastrůlek Publikoval(a): banan | Povídky » Ze života
A muselo se i malovat? Snad ne celý panelák...:-)
Tyhle kastrolky jsou opravdu cítit, štiplavě a dloouho,
až za roh...:-)
Stovky prázdných ulic pod nebem Publikoval(a): Nikita44 | Básně » Láska
Moc pěkné Niky...:-)
Svírám si kamínek... Publikoval(a): Dreamy | Básně » Ze života
To vypadá celkem snadně...:-)
včerejší dotek Publikoval(a): Akyš | Básně » Bůh, víra
Chodíme podobnou cestou, až po tři kameny, troufám si říct, že stejnou, kde je místo opravdu pro jednoho,když jsem tam jezdila na koni, raději jsem se nedívala pod sebe a vše nechala na něm. Vyjdu na louku a jsem pohlcena zcela, posadím se pod lesem na lavičku a "jen" dýchám...:-)
Svírám si kamínek... Publikoval(a): Dreamy | Básně » Ze života
Milý Koblížku, jako bych tě viděla kamínek "odhazovat" a věřím, že někomu dalšímu byl nápomocen, třeba jako tobě. Bylo mi vás líto, když jste na vojnu museli, bylo mi líto sebe, když jsem jezdila do kasáren na návštěvu, nasmažila řízky a pak jednou za 14 dní celý den proseděla s "drahým" v buňce na tvrdých židlích a po zbytek času si doma stýskala. A je mi líto i dnešních kluků, kterých se už vojna netýká...byť jednoho adepta mám doma a znovu by asi byly slzičky, ale ty maminkovské. :-)