Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
MRAČENÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Už jsem se někde zde zmiňoval? Mám známou, která se vždy(!) po raním probuzení počne usmívat. Je to až k neuvěření! Počasí za oknem může být jaké chce. A já se na to pokaždé těším a nedočkavě vyhlížím až otevře oči... a je to tam! Krásný milý úsměv, který mě spolu s ranní kávou nastartuje energii.
U nás mužů, je to složitější. Často se nám musí nejdříve vyklubat úsměv z plnovousu nebo kníru. Musíme potlačit včerejší upomínku na to, že Sparta v lize opět rupla a v práci nás čeká nerudný šéf i čtvrt kvartální uzávěrka. Ženy ale zkrátka dokáží v zájmu svého půvabu mraky zahnat nato tata.
Jsem vlastně také vyznavačem Hélia. Na severu Evropy bych nebydlel ani náhodou. A tak v zimě a oblačnu trpím. Vyhlížím slunce a prázdné monočlánky se ve mě nedočkavě chvějí.
Mraky - jsou zapotřebí, taky. Ať v opratích větru se po obloze proženou, zavlaží a rozjasní se krajina.
Potěšils tvojí lehce rozvernou básní. Prima*
Uzel v hlavě Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Díky za kladná slova, Umělče2.
Uzel v hlavě a Když zabil anděl anděla, jsou takové sociálně patologické. Ale (I) takový je život. Je prima, že ses vydal tak daleko. Mnohokrát děkuji.
Smetiště Publikoval(a): umělec2 | Povídky » Ze života
Jsem přečetl a dobrý je to! Pěkná proměna úmyslu do smyslu.
něco jako říznutí do reklamy doby "Nakupuj a vyhazuj."
marná lásky snaha Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
Jedeme v tom - dříve, nebo později všichni. A žáby jsou přece veselé kuňky... u lahodné Sylvánské tůňky.
Poměl jsem se. Prima, Barde*
5 RANNÍCH ZÁŘEZŮ Publikoval(a): Neklan | Básně » Humor
Pěkné a pobavils.
O Múzo, kde jsi ? Publikoval(a): Discord | Básně » Filozofické
Múza má mnoho tváří. Možná kolem nás zrovna iniciuje a my to ani nevnímáme. Možná z únavy šeptá a my rozumíme sotva jen každé druhé slovo.
Máš to pěkné.
Potůček v lese Publikoval(a): jenommarie | Básně » Ze života
Natěšení na jaro, je jak milostná předehra. Čím delší příprava, tím větší touha. A poté... květy i v bouři.
Hierarchie Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Supem nejsem - ale proč by ne? Je dobré mít na světě nějaké užitečný smysl... což drtivá většina obyvatel Země postrádá.
Zážitky jsou do značné míry autentické. Ale bylo nebylo. Je to už dlouhá řada let a dnes to v Čadu o dost vypadá jinak. Ale tam si člověk teprve uvědomí, co je štěstí a co člověk vlastně k svému životu potřebuje. Naše "vyspělost" jim nastavuje zrcadlo "Podívejte se na sebe. Jak nuzně žijete a jak "žijeme" my?!" Opravdu Afriku musí člověk prožít... aby pochopil.
Jsem potěšený že sis pročetl.
Pozvednout k ústům slova Publikoval(a): šerý | Básně » Ze života
To je skvělé, když sis nechal ujít jistý zisk za práci. A já jej mohl refundovat (alespoň částečně) mým nepatrným dílkem. Děkuji Ti.
Svět v rozlišení čtyři Dé Publikoval(a): šerý | Povídky » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné
Není to úplně tak smyšlené. Však sám víš... prožitky, zkušenosti, sny o kterých člověk neví, co jsou opravdu zač. Je to zdánlivý konglomerát, který člověka pudí k nějaké formě literárního vyjádření. Tvá zdejší účast mi velmi potěšila.
Potůček v lese Publikoval(a): jenommarie | Básně » Ze života
Rád jsem přečetl, Marie.
A stromy nad námi
pokyvují hlavami
nám pletená hlava
jak z proutí
bolí a rmoutí
vně sbíráme plody
zeleného ticha.
VÝSEKY Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Země je jen krásným mikro smítkem na lopatě vesmíru. A co člověk? Nevíme - a ostatně, jako se vším, co se děje a nás obklopuje, máme jen byť třeba devadesáti devíti procentní teorie. Napříč vědeckým zkoumáním vše muže být i jinak. Už třeba pradávné (vzácné a nepočetné) kroniky, ze kterých čerpají dnešní historikové. Co když je psal nějaký vyšinutý pomatenec, nebo člověk, který je zahleděný do os. názoru? Bude-li možnost, tak bude jednou zajímavé, třeba ty naše jednou za osm set let "objevené kroniky" neobjektivních blábolů brát za jako historicky podloženou skutečnost. Stačí dnešní "kronikaře doby" sledovat.
Nevím zda, zde jen vymezený čas života jen bůhzdarma neutrácíme a nemarníme. Pochybuji že každý má za úkol po sobě něco (?) zanechat. Zatím vidím spoustu odpadů, vytěženou krajinu pod námi, na povrchu, na nebi… a teď prý nastává čas a jdeme KOLONIZOVAT vesmír. Ale přestanu zde drobit slova. Jsou to také jen smítka.
Jen ještě o výše uvedeném slově "bůhzdarma." Možná Bůh ateisty zklamal. Nedává nic zdarma (máme rádi alespoň akční ceny) a není všemocný. Zklamal, protože se nevěnuje osobně každému člověku z několika miliard na zeměkouli. Je to úsměvné.
Jsem ateistou a respektuji (!) to, co nedokážeme vysvětlit... a vlastně mi ani není třeba vědět vše. Jen si považuji velkého daru Desatera přikázání! Návod a pravidla bychom měli. A teď záleží jen na nás.
Pěkná "angažovaná" poezie. Rád se nechám strhnout k reakci. Líbí.
Přání ve větru Publikoval(a): jenommarie | Básně » Ze života
Báseňka s příběhem. Ale tedy povedenou jí máš, Marie. Nápaditě vystavěná... zaujala mně.