Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Po tisíc a jednu noc Publikoval(a): Dreamy | Básně » Romantické
Milá Dreamy,
Šeherezáda, tajemství, kouzlo... Zde je krásná představa: Kouzlem mohu dostat to, co potom budu umět mít rád.
Báseň kočí protimluvem, paradoxem, konspirací: snadné je nesnadné. Stejná představa je ve Vkořeněná. Jaký je tento druhý svět, kde snadné je nesnadné? Jak se do něj vstupuje? Je do něj snadné nobo nesnadné vstoupit? Máme si považovat čas, kdy v něm můžeme pobývat? Kolik času v něm ve skutečnosti trávíme?
krásný den nedělní
díky za pěkné počtení
Vkořeněná Publikoval(a): Dreamy | Básně » Láska
Milá Dreamy,
nabízím tři protnutí, které s textem mám:
Zaujalo mě použití slova "bytí". Má víc kontextů. Zde je pro mě hádankou, který z nich máš na mysli.
"Chci tak málo" aby co cítím v dobré zrálo. Mně to připadá, že je málo přání, která můžeme mít větší. Nejsem si tím ale jistý a nerad Ti odporuji.
"Vkořeněná" jsem si nedávno spojoval se hříchem. Lásku jsem v tu chvíli bral jako sůl života.
A nyní poslouchej můj hlas:
"Žij a tristně nemarni svůj čas!"
Báseň je krásná, čistá autentická. Napadla mě k ní čtvrtá sloka. Takto jsem se pokusil jí zpatlat, ač Tvůj styl je naprosto mimo mé schopnosti:
Znovu chci vstoupit
do stejné řeky
cítit chuť mládí
kdy mé sloky
neznaly žádné "znovu"
místo něho měly "poprvé"
a bytí jím sílilo
jak přecházelo mi do krve
Pokud jsem se trefil, tak jde o čtvrté protnutí. Také se mi to děje. Někdy se mi daří se na známé dívat tak, jako bych to viděl poprvé a hned to mám raději, hned je mi s tím lépe.
Dnes jsem přemoudřelý a radím. A to jsi napsala tak krásnou báseň. Promiň.
Smí mít cosmo girl pihy? Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Malý princ je výborný. Nyní mě namátkou napadá: už jenom ty maličké planety, nevděčná růže, bytostné tázání, opravdovost autora, schopnost autora setrvávat v samotě, konat službu, riskovat utrpení, nelákat čtenáře. Výborné!
Smí mít cosmo girl pihy? Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milý Šerý, díky moc. Pěkný sobotní večer
Švihák Severin a žena hrající na hoboj Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
S těmi náznaky jako vrcholky ledovců je to jako s Van Goghovými slunečnicemi, jak se o nich říká: malíř tam jen zašmrdlal štetcem, ale divák rozeznává každé semínko.
Švihák Severin a žena hrající na hoboj Publikoval(a): šerý | Povídky » Ze života
Milý Šerý,
díky Tvému textu má čtenář možnost projít stupnici pocitů a důrazů, které by se mu děly při odhalení nevěry. Ještě zajímavější je asi popis toho, jak se do nevěry přichází (vymačkávání pasty z tuby) a jak se potom sanuje (snaha o nastrkání pasty zpátky - v Tvém textu to ale tak hrozné není): kdyby jsi to rozepsal tak na 300 stránek po vzoru ruských velikánů 19. století, mohli bychom se dočíst i o všech příčinách, které způsobily, že hrdinka (o hrdinovi by to bylo na 500 stránek) nedokázala odolat. Dozvěděli bychom se, mezi kterými z příčin docházelo na lámání chleba. Akorát by byl problém, že by se asi nikdo z nás nepustil do četby.
Myslím si, že hlavním pozitivem zde je, že tyto všechny příčiny jsou za napsaným cítit, podvědomě je lze vyhmatávat a výsledek je výborný. Vše ladí včetně všech náznaků vrcholků ledovců.
krásný víkend na sever
Ta, která mi pije krev 2/2 Publikoval(a): šerý | Povídky » Humor
Milý Šerý,
na začátku jsem byl trochu netrpělivý, když jsi vybaloval všechny ty artefakty (pes, klobása, nevěra). Byl jsem přesvědčený, že další děj všechno nepoužije. Mysel jsem, že čtenáře uvádíš do realistické atmosféry a necháváš jej s ní sžít. Mé netrpělivosti se to zdálo jako zbytečně zdlouhavé. Měl jsem za to, že má představivost by si s tím dokázala poradit rychleji. Byl jsem příjemně překvapený o opaku- vše bylo použito.
Velmi důležité mi tam připadá použití Městské policie, která má několik rolí. Je to divák, pro kterého herecké duo manželů celou šaškárnu(která je ve skutečnosti hlavě smutná) přehrává. Herecké duo je jimi vytženo ze svého osamění a sterotypu, které Vašek zřejmě řešil nevěrou. Městská policie jako divák odjíždí spokojena: Toto se jim ještě nestalo/budou mít o čem vyprávět.
Mám v hlavě příběh bez Městské policie. Byl by smutný. Nikoho z nás diváků by nelákalo ztrávit večer s těmi manžely po této příhodě. To ale vůbec nemusí souviset s kvalitou Tvého díla. Popisované nemusí být lákavé, lákavost s kvalitou díla nesouvisí.
Příběh má nějakou kostru. Je tam koincidence dvou smolných událostí - snězení špatného jídla a odhalené nevěry. Jako čtenáře mě napadlo, kolik jiných příběhů by mohlo mít stejnou kostru. Třeba policista Kanadské jízdní má špatný vztah s vůdčím psem svého spřežení a k tomu si zapomněl vzít sirky, pes ho pokousal atd. atd.
Příběh má otevřený konec. Končí katarzí. Neznáme vyústění. Jak si s tím manželský pár poradí? Dokáže za nevěrou konečně udělat tlustou čáru nebo trapná situace povede k ještě většímu ochladnutí?
I tak je text pro lidi, kteří nikdy nevěrní nebo ve středním věku nebyli, zajímavým nahlédnutím za zatáčku. Uvidí co se v nevěře nebo ve středním věku může dít.
Pohled světoběžník Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Já znám zase tenhle:
Terezie z Lisieux jeptiška Francouzského Řádu bosých karmelitánů 1873 - 1897. O naději ... „Vyžadovat dokonalost je největší nepřítel dobra.“
Pohled světoběžník Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Chápu to takto: Náhodný výkřik divokého ptáka může být krásnější než nadrilované tóny jiného chyceného v kleci pravidel a cizelování.
díky
krásný víkend pod sakurou
Výhled do zeleně Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Viděl jsem sakury předevčírem na kolonádě v Poděbradech
Výhled do zeleně Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milá Vivien,
díky. Těší mě, že jsi potěšená.
Japonská třešeň je asi ta legendární sakura, ne? Tu kterou Japonci mají v každé své úžasné zahradě, na každém svém harmonickém obraze?
Výhled na třešeň znám, ale už je minulostí. Rozkvetlé stromy mi celkově připadají neuvěřitelné. Mám je raději než květiny. Nejlepší je, když na člověka nějaký nečekaně vybafne. Stromy kvetou všude. Vytváří nečekané kontrasty.
Pohled světoběžník Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milá Vivien,
díky
poslední dobou jako by to bylo pravidlo. Začátek je řídký, často až nepoužitelně. Ke konci to houstne. Kdybych ale začátek úplně vymazal, neměl by konec smysl. Tedy alespoň pročišťuji.
Je na tom vidět nezralost. Na začátku se rozkoukávám v neznámém prostředí, procházím jím a někdy na konci najdu něco zajímavého. Je to jako v automatickém psaní, kdy se čeká, kdy pisatele osloví něco zhůry.
Vyplývá z toho, že počáteční inspirace je nezajímavá, ale nutná pro hlavní proces psaní.
Výhled do zeleně Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Díky, krásný den
kolébaná... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Pěkná
Stromy v proměnách roku Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Díky.
Kdyby padaly jenom šestky, tak by nebylo vítězů ani poražených, nikoho by nebavilo hrát Člověče, nezlob se, všichni by se zlobili. Takže je vlastně fajn, že občas padne i nějaká ta jednička :-)