Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
kapička krve Publikoval(a): mapato | Balady, romance » Filozofické
díky šerý, opět jsi mě potěšil...
ano stará pravda, která se dá napsat velmi různě, tak jsem to taky zkusil, a hle, zdá se, že se mi to povedlo...jsem rád, že jsi zavítal...měj spokojenej večer a klidnou noc...v
kapička krve Publikoval(a): mapato | Balady, romance » Filozofické
Tvá slova mě opravdu moc těší, blues...Maruška děkuje a taky zdraví...měla taky radost, za mě...měj se blues a užívej si života...m
dovolenková Publikoval(a): mapato | Básně » Láska
děkuju Ti, milý Akrij8, že jsi opět zavítal...a máš pravdu, tak to opravdu je...měj se krásně, v
dovolenková Publikoval(a): mapato | Básně » Láska
...a my zase to naše na Tvojí adresu, milá Miluško...bylo mi potěšením, když jsem Tě tady u mne zase našel...teď jsem doma...děkujeme a krásné chvíle od nás obou...v
dovolenková Publikoval(a): mapato | Básně » Láska
taky Tě moc zdravíme, milá Jaruško, a taky my oba...děkuju za milou návštěvu, sladký večer Ti přejeme...(tím nemyslíme dorty, ale Ty víš...)
v + m
dovolenková Publikoval(a): mapato | Básně » Láska
hezky jsi to napsal, Frr...Ty to prostě umíš...ale jsem rád, že i ta moje se Ti líbila...děkuju, měj se krásně...v
dovolenková Publikoval(a): mapato | Básně » Láska
do doma už jsem vkročil
chybí mi však to jezero
kde tělo své bych smočil
tedy aspoň tobě přeju koupel vlahou
a pak zas plnou parou - do života...co bych už Tobě mohl radit...
děkuju a měj se krásně, milá Vivien...v
dovolenková Publikoval(a): mapato | Básně » Láska
přivezl bych Ti celé jezero, milá Jituško, kdybych mohl...aby i Ty jsi mohla zchladit tělo, rozpálené ať už čímkoliv...doufám, že i Ty jsi mohla natankovat sluneční energii, která tě s lehkostí krásné vzpomínky přenese přes tu zimomřivou zimu až do příštího léta...a moc děkuju...pozdrav kočičkám, v
dovolenková Publikoval(a): mapato | Básně » Láska
už jsou tam, milý šerý...ty už nám neutečou...děkujeme moc a já se omlouvám za -ehm -krátké pozdržení...krásné chvíle, ať už jsi kde jsi...v
Měsíc a mé slzy Publikoval(a): mapato | Ostatní poezie » Láska
super rychlá reakce, no jak je mým zvykem ...milá Maruško, srdcé mé zaplesalo, když jsi zavítala...děkuju a pac a pusu...my za chvíli frčíme, ještě jen posledních pár papsků...pár ti jich taky posíláme, k zahřátí srdíčka...moc přítulný den, v + m
Do druhýho patra Publikoval(a): OpilyJohn | Básně » Ostatní
Tvůj protějšek nemůže bejt tak špatnej, dobře jsi si vybral...měj se, opilý Johne, jo a oceňuju...m
Měsíc a mé slzy Publikoval(a): mapato | Ostatní poezie » Láska
děkuju, že jsi zavítal, Jane Kacíři...když se navíc líbilo, mám radost...
mj krásný den...m
pitoreskní příběh Pivoňkových Publikoval(a): mapato | Balady, romance » Pro dospělé
no Tebe to teda pěkně vzalo, Opilý Johne...! nejspíš jsi byl střízlivej...
takže: vzhůru na pivo, ať tě to nesloží úplně...přeju super pivní den...m
poste restante: děkuju za přečtení a reakci
dovolenková Publikoval(a): mapato | Básně » Láska
Vám všem srdečný pozdrav z naší dovolené...Vláďa a Marunka
retro retra Publikoval(a): Frr | Ostatní próza » Ze života
...mě bylo 17 tehdá (tak aby jste si nevypočítali, kolik mi je teď) a jel v Praze z Vršovic na spodní část Václavského náměstí, tedy na Můstek. Jel jsem tramvají, tuším č. 22, z Moskevské ulice. Nahoře Václaváku, tedy přímo u jeho sochy, na koni, a zároveň u Muzea, jsem, visící jednou rukou za horní vodorovné madlo, přibližně jak nedbale pověšený starý kabát, otevřel jedno oko. To pravé oko. Vždycky jsem otevíral pravé oko, když jsem jel do práce, jako dnes, či někam jinam, prostě podle počasí. Nebyl jsem ještě
zdaleka při sobě, jako ostatně mnohý z mých spolucestujících. No prostě byl jsem ještě ožralej jako prase. No a právě když jsem pravé oko zase zavíral,zaslechl jsem poprvé ten hluk. Byl mi krajně nepříjemný a rušivý, i když jsem měl už druhou stanici vystupovat. Měl jsem být vlastně rád, že mě probral, jinak bych nejspíš přejel. Zvenku byly otevřenými okny slyšet rozčilené hlasy a za chvíli někdo do vozu hodil svazek novin. Pomalu jsem začal rozeznávat ty davem vykřikující písmenka, které se, zase velmi pomalu, začínaly slévat ve slovíčka. A akorát, když jsem za chvíli vystoupil z tramvaje, jsem rozeznal první slovíčko: okupace...
stál jsem jak vykulenej pulec a koukal na ten rozčilenej dav a ničemu nerozumněl. Když jsem vysoupil a opravdu bych chtěl jít do práce, musel jsem se otočit do leva, překřížit koleje a jít ještě kousek po Národní
třídě směrem k divadlu...když jsem tuto otočku doleva tedy udělal, vystřízlivěl jsem téměř okamžitě...pří o na kolejích stál tank a z něho k nebi trčely dvě postavy a dva samopaly...byl to můj první tank v první den
okupace vojsky zemí Varšavské smlouvy...
promiň mi Frr, nějak mi to nedalo...hezky jsi to napsal, zase z druhého konce Prahy...měj se, Frr...v
