Maluji
Maluji
Už zase maluji.
Barvy prostupují.
Miluji stíny.
Kmitám jinotaji.
Život křičí.
Jsem němou síní.
Slovo pozbylo smysl.
Marnost i dusot.
Koně letí
jako smetí.
Jsem malířka své duše,
co nevědomky kluše.
Píseň přežití
a v barvách žití.
Obraz nekonečný.
Bože, sílu dej mi.
Ty jediný znáš řešení,
když máma neví
a srdce duní
na poplach.
Místo lásky
občas dostáváme chlad.
Mám brnění.
Abstraktní umění.
Oranžová vítězí.
Miluji povětří,
co zavětří.
Ozvi se, dítě, Ty.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
ahoj Jituško,
tak jsem k Tobě zavítal a zrovna tak smutná básnička...když si ten smutek odmyslím a vezmu "jen" verše jako takové, moc se mi líbí...dávají smysl a jsou na správném místě, vše do sebe krásně ladí...oranžová, rekl bych barva radosti...silný kontrast ke zbytku textu...taky to znám, "když máma/táta neví"...krutý, tak maluj a piš, klidu budeš blíž...to Ti moc přeju...a můžeš mi třeba napsat, když Ti nebude dvakrát...a dej tam hodně oranžový...v
27.11.2021 16:51:38 | mapato
Děkuji moc a objímám. Je to pohlazení od Tebe a moc děkuji. Klidný večer. Jituška a kočičky
27.11.2021 17:25:24 | mkinka
