Chorobopis se povaluje na hromadě

Mluvili jsme se sousedem o tom, že ani jeden z nás neprahne po pomstě.
Já kupříkladu nikdy nechtěl dopadnout piráta silnic, co připravil o život mého otce.
Jeho nezajímalo, jak byl potrestán řidič, který srazil jeho ženu a syna.
Jeho žena to nepřežila stejně jako můj otec.
Lidé, kteří běhají po soudech, a čekají až bude potrestán viník jejich žalu, nic nepochopili.
Asi tak, jako když se Američané rozhodli, že namísto zbouraných Dvojčat postaví ještě vyšší mrakodrap.

Pravda?
Já nevím.
Pravda je, že mi moc chutnalo tvoje tělo.
Ještě teď se občas olíznu vzpomínkou.
Nechci, aby to vyznělo lascivně.
Soused se směje Američanům a jejich sexu ve filmech, kdy jsou milenci v posteli oblečení.
„Ale pak ukazují polibky v takových záběrech až je to protivné.“
„Ano. To je lascivnost,“ říkám já.

Soused si přidřepl na bobek k oprýskaného zdi kapličky a opřel se o ní zády.
„Jestli chceš, abys byl zastřelen, tak se musíš postavit.“
„Jako důchodce musím mít i nějaké výhody,“ řekl soused. „Vyřídil jsem si návštěvu bazénu s důchodci, protože je to zadarmo, a těšil jsem se jak si tam zaplavu pár délek. Jenže tam byli k dispozici jen tři dráhy a důchodců jak naseto. A hlavně tam bylo cítit něco... něco nepříjemného, protože ty lidi si vlastně nepřišli zaplavat.“
„Smrt?“
„Přesně,“ řekl soused a sesul se u zdi.
Výstřel nebyl slyšet.

PS.
Pomsta je má, řekl Bůh.