Vědět či nevědět?

Za jedné noci jsem zažil invazi mimozemšťanů.
Nebylo to nic příjemného.
Vyskočil jsem z postele a chvíli to rozbrusloval po místnosti.
Soused mi ten sen záviděl.
„Jak to, že se mě nikdy nezdá nic takhle zajímavého?“
Naposledy se mu zdálo, jak sedí se společností v parku a velký jeřáb jim snáší na stůl chlast.

Zpoza rohu domu vyšly dvě tříleté holčičky a vedly se kolem ramen jak opilci tancující k domovu z putyky.
Přátelství dokáže být skutečné v každém věku.
Jsou chvíle kdy i lidé vědí co činí.
Díky tomu, že to činí bez toho, aby věděli.
Nepřesnosti současných pozorování nedovolují předpovědět konečný osud vesmíru.
A já neznám důvod proč by mě to mělo zajímat.

Nedávno soused řekl, že kdyby byl bohatej jako Gott, tak si vydržuje dvě mladinké holky.
Načež to jeho synek bleskurychle okomentoval.
„Indiání nebyli bohatý a měli i šest žen.“
Věčné konfrontace.
Kolik je asi na světě občanů skrze vadné prezervativy?

PS.
„Proč se lidi nemají rádi?“
„Kde na to mají brát čas?“