Asi bych si měl natáhnout čisté povlečení

Rozbijeme hospodu!
Lidi chtějí mít čistý svědomí.
Ukradnou žebřík a v opilosti ho donesou pod nebeskou bránu.
„No není to senzační?“ ptá se uzardělá dívenka vůní očekávání.
„Nestačí říct, že jsem prase?“ řekl jsem s nohou na prvním špriclu.
To se stane, když se člověk pokouší překročit vlastní stín.
Zápasí s hlubinami vlastních poštovních schránek.
Neměli byste korunu?

„Je to jako kdybych změnil svou sexuální orientaci,“ řekl jsem do svatých obrázků.
Měl jsem v sobě přeskočený Měsíc za úplňku a v nosu mi pořád seděl pach lesního mokřadu.
„Asi začnu krást podprsenky.“
„Já ji nenosím, takže máš smůlu,“ řekla dívenka sedící na pánském záchodku.
Fakt nebylo jednoduché se vymočit v její přítomnosti.
Možná, že právě o tom psal kandidát na prezidenta pan Horáček v tom svém textu Dívám se dívám.
Není se pak proč divit, že kandidoval.

„Zase jsem někde nechal svoji kůži a nevím kde,“ řekl jsem lednici, když jsem se vrátil domů.
Ta lednice už není ani funkční, ale já ji stejně nechal tam kde byla celé roky.
„Už mě pustíš ven?“ ozval se z jejího nitra dívčí hlásek.
„Asi bych měl taky kandidovat,“ řekl jsem děvčátku, když se vykutálela na podlahu.

PS.
Máte tu pytlíky na zvracení?
Ve stroji času by rozhodně být měli.