mašle přerostlých školaček brzdí dopravu

Kam sahají kořeny?
Kde už i jména vybledla do věčnosti na malém zapadlém hřbitůvku.
Plíšek ze zlata polehával na bavlněné kravatě.
Lechtán orgasmy svého původu.
Dokonalost vyrvaná z dlaní bohů.

Otevřel jsem oči nad propastí.
Scházel jen jeden krok.
Na obzoru ženská prsa v bílém prádle mávala o příměří.
Může být hřích trestán kastrací?
Vždy zjeví se teologové víry, co nás zatratí.

Vyprávěla o písních, co vytloukají z ptáků ve zlatých klecích.
Byl v nich radující se smutek, kdy dozněla střelba a ještě se neobjevili mírový kati.
Vyzváněly hodiny, kdy rty střídaly rty v pohybovém rytmu tlukoucích srdcí.
A do toho všeho bodré tváře návštěvníků univerzity třetího věku.

PS.
V drážkách vesmíru plují melodičtí humanoidi s vláčky myšlenek.