Svět prostě bolí

„Kdo bude kreslit čertím kopytem runy na asfalt?“
Držel v ruce pistoli, když to říkal.
Viděl to v televizi.
Je důležité mít v ruce pistoli.
„Všichni počítáme s nějakým tím Deus ex machina, co nás zachrání,“ řekl tiše klečícímu muži do ucha.

„Co si obléká kráska ve vězení?“ ptal se muže, co měl v zátylku kov jeho zbraně.
„Tam se krása nenosí,“ řekl muž přidušeným hlasem.
V ruce držel čertí kopyto, které mu vnutil muž se zbraní.
Nedokázal nakreslit žádné runy.
Věděl, že existují, ale nedokázal si vybavit, jak vypadají.
Ani čertí kopyto dosud neviděl.

„Zkusil si někdy vláčet a orat?“
„Jen jsem kradl na poli kukuřici. A taky jsme chodili paběrkovat brambory.“
„Tak nemůžeš nic vědět,“ řekl muž se zbraní, když v druhé ruce roztáčel papírovou čepici z novin, kde bylo v titulcích, že někdo načal další válku.
A taky o rvačce věřících u Kristova hrobu pro rozdílnost víry k Bohu.
„Při euforii mám všechny rád,“ řekl muž své zbrani, když ještě dozníval výstřel.

PS.
Ten člověk s vlajkou?
Prostě probodl žerdí člověka a cítil se jako vítěz.