Dějiny plné kratochvílí

„Odpoledne si zajdu ke studánce věčného mládí.“
„Tu teď přejmenovali. Ta voda je prej k užívání pro ženy, aby otěhotněly. Ty už těhotnej jsi,“ řekl mi soused.
„Můj porod by byla jedinečná liposukce.“
„A tvým sádlem by se mazaly bohatý paničky, aby neměly vrásky.“
„Ještě bych mohl bejt bohatej.“
„A koupil by jsi si masnu.“
„Ne. Masérku. Psala by na mých zádech verše, které bych nikdy neměl šanci přečíst.“

DEJTE SI POHOV!
„Tohle znělo vojensky.“
„Jak to můžeš vědět? Na vojně jsi nebyl.“
„Ale ve škole jsme měli tělocvik,“ řekl jsem vědoucně.
Kdo jinej vás upřímně nakopne než-li přítel?
Na politiky se spolehnout nemůžete.

„Smím si přisednout na vaší lavičku?“ zeptal se cizí muž.
„Nebudete se chtít zastřelit?“ zeptal se ho soused.
„Kde že. Pakliže bych vystřelil, tak jedině na vás.“
„To bereme,“ řekli jsme dvojhlasně.

PS.
Pivní odboráři sedí na hospodské zahrádce se zadumanými tvářemi.
Všichni už se za ty dlouhé roky poprali každý s každým, tak nebylo co řešit.