Defenestrace vlastní mysli

Sedím u stolu v bojovém sedu s vidličkou a nožem.
„Nejpitomější je, když už si člověk nemůže užít hostiny. Spousta pokrmů a jemu je jasný, že jen ochutná, ale už se není schopen plně účastnit. Někam se vytratil ten solidní hlad,“ říká soused.
Takže v tom posedu s vidličkou a nožem vypadám jak idiot, který si chce hrát na krále.
Podobně jako ten americký prezident Trump.
Britové chtěli za druhé světové války Hitlerovi přidávat tajně do jídla ženské hormony, aby snížili jeho agresivitu.

I zbabělost má své hrdiny.
Brzdi hochu!
Nabádají odrazová sklíčka na pozadí strážného anděla.
I popravenému se ztopoří úd.
Tak proč se divit, že posedávám ve větvích a čekám až mě zastřelí.

Je cosi uklidňujícího na sušícím se prádle na šňůře.
Promiňte! Nechceme rušit.
Vypijeme jen naducaná prsa filmových hvězd a hned zase půjdeme.
Američtí astronauti během pilotovaných letů na Měsíc zanechali na jeho povrchu celkem šest amerických vlajek.
Už se těší až tam postaví McDonald.
Někde v pozadí je slyšet žvanění brouka Pytlíka.

PS.
Muži, co se po nocích modlí mají nejspíš něco s prostatou.