Ukolébavka šeříkové laně motýlímu chlapci

Za temné noci pod hvězdnou přikrývkou

chlapec sní o hořícím nebi a studených kamenech.

V noci ze středy na čtvrtek něčí ruka ho něžně hladí po tváři.

Sní o skleněných zámcích, o honění s měsícem,

o zpívajících zvonech, o kůži lidí z mramoru.

Zdá se mu, jak plave s delfíny, i pod vodou se usmívá.

Sní o tom, jak se dotýká rostlin a zná všechna jejich jména,

jak maminka přijde z práce brzy, jak děti vítají masopust,

jak kočka mává ocasem a mléko se rozlévá.

Chlapci se zdá, že si hraje na dospělého,

ale to ho rychle omrzí, sundá si kravatu s krajtou.

A stromy ho přijímají zpátky, lišky pijí z jeho rukou odvahu,

krabi poustevníčci mu přinášejí barevné mušle.

Spi, motýlí chlapče, klidně spi.

Šeříkové laně ti darují ještě mnoho klidných snů ukrytých v jalovci.

Spi, báječný chlapče, spi.

Obrázek vytvořen AI