V pravý čas

Temnota slzy tvé rodí,
deka tě nechtěně obímá,
sen ve snu se v hříchu topí,
zbývá jen naděje marnivá.

Do okna tváře hledí,
tváře, které bys měl znát.
Příjdu. Čekej odpuštění,
jednou zazní snad.

Chodíš jako vždy-tělo bez duše,
duše v těle spoutaná.
Dávno bylo, co už není,
temnota v světlo vyprahlá.