Někdy

nedávno jsem stála v čekárně u lékaře, měl již dávno ordinovat a tak lidé byli nervní... nu co, stoupla jsem si ke zdi, opřela se a četla noviny... přišla paní a ptá se, kdo je poslední, mlčela jsem, protože jsem nešla k lékaři, jen k sestře... a nervózní pán hlasitě pronesl, tady dáma, ta je poslední a šlehnul po mně očima... podívala jsem se na paní a říkám jí, nejdu k lékaři, jdu jen k sestře, takže neblokuji onoho dalšího a proto jsem mlčela... chlápek se na mě rozeřval, že si snad myslím, že tu čeká na vlak, ne?... tuším, že se mi zvednul hlas a říkám, můžete tu čekat třeba na taxík, mně je to koneckonců jedno, já jen tady paní informuju o tom, že nejdu k lékaři a neblokuju ji cestu k vyšetření... to již pán začal křičet, že už tu čeká půl hodiny a že ho tedy štvát nebudu.... já jsem již velmi důrazně sdělila mu, že na mě křičet nebude, že tu stojím a čekám stejně jako on, ale že rozhodně nečekám na to, že tu na mě bude ječet a chovat se hrubě. konec rozhovoru? chápete? šlehl po mně očima a já dodala tečka. už po mně neřval a tvářil se ještě víc naštvaně... uzavřela jsem tento rozhovor a myšlenky na něj vůbec a dál se věnovala svému čekání a čtení... vzal mi pár vteřin nevzal mi víc... taky jsem mohla být celej den nakrklá, jakýho blbce jsem hned po ránu potkala... ale proč, že jo... takže si myslím, že rozbít nám může kdokoli nebo cokoli jen to, co dovolíme... :-))) ale jedno vím také, nenechat si na sebe kohokoli tříštit cokoli :-))) také si to, co máme musíme bránit... :-))) třeba jen to, aby nás z pohody nedostal nějakej nervóza či tak... :-)))

11.02.2018 21:18:32 | zelená víla

odvážná... asi je to nejpřímější cesta a taky nejnebezpečnější.

21.01.2018 20:37:19 | Laika

raději si nechat všechno v sobě, lidé dokážou urvat i ruce...

21.01.2018 07:50:26 | Philogyny1

Dobře o to pečuj...Gabrielo mořská

20.01.2018 22:22:12 | kudlankaW