Pavučina

 
Jaký to arachnid neznámého druhu sny mé tkne v pavučiny temné noci.
Příběhy na okraji světů a hranic, kde stojím sám... bez pomoci.
Jeho síla musí mocná být, když o jeho tužbách mohu snít.

S přáním ráno pavučinu plnou mít, usínáme mělce...
Vstřebat všechen ten jed během pár hodin krátkého spánku, tam na okraji samotné existence.

A přitom chtěl bych spát v klidu a těch hranic se dotýkat jen lehce,
Na jeho pavučinu brnkat baladu o naději plného břicha.
... a přesto se ráno oba probouzíme do prázdného ticha.