Jízda tramvají

"*"

"***"

Žárlíš.

Jen řekni ... mně proč ?

Nemáš důvod.

Skoro ... nikdy.

Jsem věrný ... jako rytíř.

"***"

Jako první rytíř.

Jako dnes v poledne !

Čistě náhodou potkám ... krásnou studentku.

V oboru ... který mě ... fascinuje.

Který mě ... lákal léta.

Který bych ... za svůj klidně vyměnil.

To nejsou pouhé emoce.

Ze mě ... mluví srdce.

Určitě to bude jen srdce a nic víc.

Srdce ... které mě hodně moc bolí.

Tak jako téměř vždy na podzim.

Když spatřím ... krásnou ženu.

Moudrou a laskavou bytost.

Usměvavou ... od ucha k uchu.

V dlouhém šedém kabátku.

S krásnými a velkými kukadly.

Které dokreslují linky ... kolem obočí.

Jemné stíny.

A vše to krásné ... podtrhují brýle.

Růžová líčka se smějí.

Stejně tak ... jako trošku červenější rty.

Když půvab dokreslují ... bílé perličky zubů.

A to ostatní pod kabátem.

Rád si jenom ... v duchu představím.

Až budu mít čas !

A budu mít ten čas ... dnes večer.

Díky fotografické paměti.

A díky slibu ... co jsem dostal.

Je to skvost.

Je to růže ... mezi růžemi.

Květina nádherná a voňavá.

Na spojovací ... bez tramvají.

Hmmmmm.

Olíznout si musím ... suché rty.

Spolknu slinu.

Téměř ideální ... pro mé příběhy.

Příběhy plné lásky.

Plné vášní a touhy.

Plné erotických obrazů.

A sexy ... zadečků ... tak akorát.

Tak jako vždy.

"***"

Ať se Ti to líbí.

Nebo ne !

Stojím na zastávce spojovací.

Tam kde běžně ... stojí tramvaje.

A nejsem sám.

Nikdy nejsem sám.

Nikdy nedovedu být chviličku sám.

Tak jsem se jen zeptal:

"Slečno, prosím stojíte zde dlouho?"

A ona se tak krásně pousmála.

Z hluboka se nadechla.

Bez mrknutí oka odpověděla.

A já zůstal paf.

Vlastně jsem reakci čekal.

Ale ona hovořila.

Medovým hlasem.

Jaký mám rád.

U Lucky Výborné ... z rádia.

(Z rádia, které mám v oblibě již delší dobu.)

Až jsem se úplně vpil.

Do rtů růžových ... moudré studentky.

To je teprve začátek dnešního odpoledne.

Odpoledne ... kde střídá se rande ... s dalším randěním.

"***"

(Velké randění s Veronikou na letišti, trošku později.)

Má totiž neuvěřitelně sexy nejenom nožky.

Ráda cvičí a běhá ale co mi trošku vadí.

Má ráno velmi tvrdé ... morální zásady.

Ráno místo snídaně a sexuálního divočení.

Se dává ... na pokání.

Ještě, že večer padají veškeré zábrany.

Chtíč je tak velmi veliký.

I ten můj a proto se hezky ponoříme do bublinek.

A žádné modlení.

Jen sekt a sexy prádélko.

Jen večeře a svíčky bez kostelíčka.

Jen dovádění ... až do půl třetí.

Pak usíname unavení.

Než přijde svítání.

Veronika začne mít náhle výčitky svědomí !

Ale proč ?

Manžel není žádný anděl.

(Není vlastně ani chlap i když má dvě děti.)

Snad to jednou ... konečně praskne.

"***"

Vracím se dějem ke Kristýnce.

Volal mi totiž Ondra:

(Kámoš skvělý a nejlepší pilot.)

"Kam dnes poletíme ... Vašku ?"

"Než se setmí !"

A já na to:

"Nechceš se svézt ... dnes tramvají ?"

"Povídám si s Kristýnkou."

"Právě jí vyprávím o společném dobrodružství."

"Jak jsme letěli do Mexika."

"Ty máš nádherná videa."

"Chtěla by je vidět !"

"Na sbírky motýlů ... ona není."

"***"

A za pár minut.

Na spojovací.

Ondra již sedí ... s námi v tramvaji.

Ondra nádherně vypráví.

Ondrovi se Kristýnka líbí.

Tak jako mě.

Děvče úsměvem odzbrojující.

Děvče s nožkou přes nožku.

Děvče, které se zcela přirozeně baví.

Baví o plánech do budoucna.

Baví o studiu.

Baví i o tom všem kolem.

Co změnit se dá v budoucnu.

Co se jí nelíbí na Karlovi.

Co se jí líbí při práci.

Při praxi.

Při vysílání myšlenek do éteru.

Je bezprostředně zaujatá Ondrou.

A já jen s otevřenou pusou.

Dokořán jak tunel pod Strahovem.

Cedím mezi zuby ... vše co vypráví.

Tramvaj číslo 11.

Tramvaj je spojením dvou bytostí.

Dvou osudů.

Ale to je teprve začátek vyprávění.

O přátelství, které se teprve rodí.

"***"

Odleťte na kávu ... přátelé.

Odleťte na květiny ... motýlci.

Odplujte rybičky ... z kalné vody k pramenům.

Odleťte všichni do snů ... které se rodí jen při rozbřesku.

Kdy kolem dokola je vše fialové.

Kdy vlastně není nic.

Jen pocit.

Láskyplný.

"***"

 

Pokračování kolem poledne.

Mám velikou chuť.

Psát o štěstí.

Skončím až skončím.

Jak jsem slíbil.

Jak slíbila i ona.

Dívka beze strachu.

(Dívka jménem Kristýnka.)

Jméno je jen ... pseudonym.

"***"

"*"