Anotace: jó, jó...
obrázek: mapato
LEBKA A DEPKA
hnaný depkou
rozprávím s lebkou
mám pocit ještě žije
baví se
šoustá a pije
visí na půdě na trámu
jak ta šiška salámu
mám ji tady v temným koutě
jen my dva a křeslo z poutě
vzpomínáme na starý časy
rock'n'roll a dlouhý vlasy
na stoly plný chlastu
na chorý mozky plný žvástů
tehdy my byli víc mrtví nežli živí
kalnejma očima
delírko do prázdna civí
jak tady ta lebka
z který na mě leze depka
jednou jí říkám "tak co je novýho?"
odvětí
"všední den, nic zvláštního...!"
Jen snad, že ještě žiješ...!
22.11.2024 22:13:36 cappuccinogirl
Ty bláho...
Nech si depku,
ale chci tu lebku:-)
Ať mám s kým rozprávět o životě,
až skončím sama jak ten kůl v plotě...
Zatra...kůl v plotě??? Není to depkoidní??? Jak tohle mi sem skočilo???
:-)))*
Skvělý dílo,
jedno čtení by mi asi sotva stačilo...
Zas sem zajdu,
až chvilku najdu:-)*
22.11.2024 12:41:05 Jan Kacíř
Vláďo, kruci to byly časy.
22.11.2024 13:51:36 mapato
to bych řek, Honzo...jako by to bylo včera...ale myslím, že toho v nás ještě hodně zůstalo...bohužel ne všechno a někdy je mi z toho až smutno...ale to asi každýmu. možná až na ty, co nic nezažily, s jedničkama v chování, bílý košili s červeným šátkem...já v Pionýru nikdy nebyl, ale s vama pionýrama se musím kamarádit, protože jinak bych byl sám...;) měj se Honzíku milý...vm
P.R. prožil jsi mládí v Praze?