Anotace: jemně úsměvné...
HOP HOB!
skáču si vesele
z postele do postele
jsem motýlek přelétavý
hop hop!
V každý posteli jinak žhavý
hop hop!
Jen ať se vyřádí
moje tělo mladý
hop hop!
To mý hop nějak zaseklo se mi
hopsám už celá léta
každá žena vzkvétá
já ale chřadnu
duše moje pláče
že stále jsem byl jak to ptáče
hop hob...
kdo bude chodit na můj hrob?
Žadné té ženě neřekl jsem své jméno
hopsal jsem bezejmenný
chtěl bych snad opravdu
aby právě na hřbitově
do vlasů vjely si
všechny ty moje vohopsaný ženy?
Teď mám vobě nohy dřevěný
a žiju u jedný stařeny
ona teď hopsá kolem mě
vaří peče smaží náramně
stejně ale smutno je mi
pravdivě říct "miluju tě",
aspoň od jedné ženy,
neslyšel jsem ani jednou za ta léta
stejně nebyla by pravdivá
ani tahle jediná věta
hop...hoop.....hoo.......
povedená taškařice, říkáš...hop, hop...a jsem v...tam, kde jsem být nechtěl...díky, capučínko milá....vm
27.07.2025 13:31:27 | mapato
hooo...uby víš, co si která myslela a třebas nahlas neřekla:-) To "miluju tě" mohlo plynout i beze slov a třeba si ta dvě slova pomyslela každá vohopsaná:-)*
Tahle tvá je moooc povedená, líbí se mi*
24.07.2025 23:47:59 | cappuccinogirl