Fermionen;

Fermionen;

Anotace: Cesta za tvarem bez něhož by nebyl člověk./

 

 

  Uprostřed jedné z obrovských starých montážních hal na Boeingy se vznášela kopulovitá hmota, z ní vyrážely artificielní paprsky a měnili se na voxely kubického prostoru, trhající se v plastické a kyberplastické hyperorgony, jako seismická aktivita v horizontálním kvadrantu celé scénické aktivistické vizualistní manifestace. 

 

Většina sonických skulptur pátrala po sobě samých v předem dimenziovaných dataskulpturních systémech, ty vypracovávali v přítomném čase nepřetržitou smyčku inovací, až do dobu, kdy celá metrická soustava v cé kódu explodovala a stala se novým fenomenálním jevem, za hranici představivosti všech generativních i hypergenetických výstav.

 

V jednom bookletu se diváci mohli dočíst, že levá strana haly je pokryta izolační kopií a zrcadlo na druhé straně se pro ni tak stává jakýmsi odrazem, řetězcem řetězení v pozadí celého dojmu z cybergenderové roviny pohlaví, jako zakázaná látky slepého úhlu v bodě člověka, jež změřil svoji duši a své touhy s projekčním tokem jednoho pixelu slasti, až vypryštil foton společného společenského kataklyzmatu.

 

Onen žijící nástroj nebyl archčlověk, ale paleocyborg, jehož řevnité oči svítili do dálky neonových ploch, překrytých ve zvláštní plovadlovité soustavě na niterných ozvěch a ech, které se všechny stali námi, když při nás stál ten obrovský arcirobot, kterého vystavila nadace a alternativní předpovědní síla na straně momentálního krupobití vesmírné distorze.

 

----------

 

Starý zlatý očko se potácel úplně bezradný ve stoce plné kvákajících žab, chřestýši a džungle bohatá na snídaňovou taxu masožravých rostlin a dalších léčivých artefaktů matky přírody. Procházel industriální prostory, ze kterých by ostatním, méně odolným povahách, rašil strach na všech kožních buňkách. Přestupoval mezi kvádry, které dělila masivní distorze částic a recepce prostoru samotného. Provázel jej nepříjemný pocit, že dosáhnout skutečné hodnoty se dá jen přes mrtvé vztahy mezi živými a mrtvými.

 

A on hledal svatý grál londýnského podzemí, fermion mládí, zakázanou substanci od roku 2023. Měl v ní jisté výhrady, kladné i negativní, jistě, byla to ostatně jeho práce jej hledat. Zadavatel měl nepravý výraz nad jeho požadavky, tam se dělila ta nota, ze které člověk odchází znechucený a zhnusený. Odbíhá, protože mu nezbývá než se podívat na svět z té druhé stránky. 

 

Po šedých stěnách a celoocelových konstrukcí došel do gigantické kruhové místnosti, v rohu se krčila mrtvola sedmimetrového pavouko Dóků, nad paletami s lebkami a vizualizacemi nelidských mozků se vznášel opravdový underground groove - mantra věku, která zplodila světlo a vytratila se ze světa živých stejně rychla jako zanikla. Nebylo kdo by ji již déle potřeboval a tak vyprchala za látkami na stanici 23.

 

Uprostřed vystouplé podlahové struktury se tyčila poničená brána, teleportační oko postavené do středu starých rave parties, na nichž se vybraní účastníci rituálně transportovali do jiné dimenze i s kostými, které si přinesly s sebou. Tato ilegální aktivita se vytratila ze seznamu žádanných komerčních položek poté, co se jedna asijská studentka medicíny v růžovém klaunském kostýmu a oranžové plášťence nevrátila z moře frekvencí 'na druhé straně'.

 

-------------------------

 

Na druhé straně se těšila neočekávané rozkoši, někdo třeba vyprávěl mýtus, že ji tam neustále znásilňují rasy pochybných mimozemšťanů s uranovými penisy, s výčnělky a rýhováním ze žlutavých a okrových pastelů. Lidé to tom co rotorové voxely ze zdí velké haly odeznili, chvatně se měli k dalším vrcholům, celospolečenská utopie blahobytu, syndrom vyhoření nahých planet. 

 

Jedné obzvlášť povedené noci v Birgminghanu se našlo opálené tělo pohozené doprostřed popelnice s půlce léta. Postupný rozklad zamezil identifikace na pohled znetvořená mrtvola se vyjímala. Dali ji po pitvě do umělecké galerie policejních klenotů s názvem, partitura žeber, které byly anomálně nápadné styčným bodům sedmerých hudebních zjevení. 

 

Její žebra byla skrytá mimozemská harfa a než se ji podařilo vibratizovat, viktorilionský špión ji ukradnul z hrotu prázdné hry evoluce. Hyeny vyly na města hlasitou sonátu měsíční krve mládí a set se zastavil, nad hlavou zavládlo ticho, inspirace dostala infark a mé tepny začali řádit v prapodivných modulacích. 

 

Viděl dlaně kohosi z masivu vulkanického skla jak se zastavily před řetězcem bytí a ponechali zbytek trhlin časoprostoru v náhodě. Procházel se po městě ze kterého vycházel a musel se odpovědně stávat tím co jeho myšlenky považovali za kód, unikající předpovědím a předtuchám, dál a dál v neznámu. Klid dodával hloubce majestát. 

 

------------------

 

Některé z těch děl se narodili ve špatné epoše, vyrostli a zanikli jako supernovy. Ale jaký záblesk to byl, jaké nadšení, jaká redumpce hmoty, jaká poselství z tváří těch, kteří prohlédli na konec nekonečna. Nevystalili tento svět, nikdo z nich, jen se podíleli na jeho vibraci a dlouho čekali, až se někdo dostane tam, kde unikající jádro hmoty vytéká za obzor matných domněnek o povaze Univerza.

 

Stalo se tak, že ty kinetické skulptury dostaly jiný řád, už se neprocházeli po místnosti ani nelétali nad pláží, vyprávění mělo v jeho kabátě dostat nový řád, řeky toků vbíhali v nový spád, klid raušů zůstaval na straně předpověditelných, ti se odebrávali do ústraní a trpělivě čekali na příchod nových exklamací ze strany řádu, řídící vesmír z podzemí. 

 

Ve vetchých rysech holografické tváře se hladila konjunktura lidského pohybu, očí vylétali plavuně a z jejich umělých řas blavutně vtavila se osminka pohybu sonických, malajských motýlků, rozprostřených po životném plášti jeho dechu, dechu všech kdy otevřených zahrad rozkoše z pohybu a směrnosti. 

 

Kde se smiřovala s pádem tam vbíhala slova jako do trhliny, pustiny i propasti milovala natolik, že musela pro křídla do jiné dimenze...odkud vybírala své písně, některé známé, jiné neznámé, nevydané, vystřílené zpoza Dj' ského pultu napřed těmi, kteří tolik bažili po dobrodružství, aby mohli zůstat na vteřinu déle mezi živými tvory, které sytila možnost nabýt něco z té živé hmoty, kterou dřív než si to dokázali uvědomit pohltila osudovost hudební hypersměrnosti. 

 

---------     ----------------------------

 

Svoji tvorbu nebo ji integroval do sebe v posledních dnech, týdnech, měla ta sběrnice nějaké zákonitosti, které předtím on ani svět neznal ? Kdyby se pátral po hranicích jeho možností, zjistil by že vesmír je bezhraničná esializace trepanačních řádů a překročení, jenže společnost má své mantinely nastaveny tuze a hrouda těch co přežili poslední převrat, už se ke svým miláčkům nikdy nevrátí.

 

Vidí tady svůj život, svá nadělení, nekončící předsevzetí umu a rozvahy, kladivo moudrosti, tuhé a neobratné, jeho moudrost nedosáhla žádné zralosti, žádného vrcholu, jen otřepávala to co se mísí ve snaze vyniknout, zdokonalit v technice vždy prospěje improvizaci a tak cvičil, cvičil, aby dostihl sama sebe, při vycházení z domu se leknul v odrazech zrcadel své nekonečné představivosti, postavil proti sobě rovnoceného protivníka, sebe a za ním už jen krev dostihové neřesti, jen oko za oko a potom dostal strach, přemohl by sám sebe ve fyzickém souboji, na život a na smrt ? 

 

Musel to zjistit jen jediným způsobem, začít hrát hru pro sebe a pro jiné, pro ostatní, stát se partnerem svého času a vytvořit si nádstavbu času, ve kterém je možné překonat sama sebe, být vrcholem vítězství i při pocitech viny a poražení, jenže jak toho dosáhnout, když ve světě žije většina lidí s hlavou sklopenou, žížeň je sráží na kolena a oni odpovídají jen svým ztraceným touhám a nedělají nic pro to aby zdolali a vystavěli pevné a trpělivé cesty ke svým snům.

 

Ničí jej představa, že nevykoná něco pozoruhodného, jako by vesmírnému pozorovateli šlo o pozornost či o vykonání', vyhodnocení mrknutí v jeho vesměrné situaci, padlé stavy z megalomanství, cvrklé ego na minumum jeho rozpínající váhy, dosáhnout jen toho, co leží ve středu gravitace, ve středu antidopoty nového spotu, nového portálu, portálu planetární Imaginace, kterého dosahovala hudba za zenitem sil všech Dj'ů planety, solární soustavy, galaxie a vzdálených soustav ultrářádu.

 

------------------------------------------------------------

 

 

 

Autor Happyyz, 06.02.2015
Přečteno 524x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter