schovaná v tichu

schovaná v tichu

 

Křičíš po mně ty svý sny
a já křičím zase svý
(křičíme?)
jen bezmocně šeptáme si v duchu
co tají všechny ty obnažené větve
co ve větru
pořád se přece stejně třpytí
náhle tak křehké na dotek


tak na co čekáš
duše moje




Autor Philogyny1, 20.11.2016
Přečteno 600x
Tipy 21
ikonkaKomentáře (16)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

21.11.2016 14:56:58   uživatel smazán

zase něco známého :)

líbí

22.11.2016 06:32:17   Philogyny1

možná... :)

líbí

21.11.2016 12:16:19   enigman

když je na nich listí tak se to nepozná...

líbí

21.11.2016 13:51:56   Philogyny1

Ano. :)

líbí

21.11.2016 11:40:09   J's ..

FFfí | P | A ... a možná tají i něco jiného..

líbí

21.11.2016 11:51:40   Philogyny1

Děkuji za tajuplný komentář... :)

líbí

21.11.2016 11:17:40   uživatel smazán

a já křičím z plna hrdla žes tu báseň zase svedla mistrně.

líbí

21.11.2016 11:51:03   Philogyny1

Kosáku, tu napsala ta fotka, sen sedí na posedu a hongá nohama... :)
Děkuji.

líbí

21.11.2016 10:35:51   Iva Husárková

Tichoulinké zimomřivé vykřičení... má duše si ráda šumlá a ještě to zabaluje do barevných celofánových papírků, takže často vůbec netuším, co chce. Překrásné. :-)

líbí

21.11.2016 11:50:07   Philogyny1

no hlavně ta fotka... :)
Děkuji.

líbí

21.11.2016 00:59:58   jitka.svobodova

Bolest šeptaná i vykřičená nahlas

líbí

21.11.2016 11:49:35   Philogyny1

Děkuji, Jitko, moc. :)

líbí

20.11.2016 22:37:15   Malá mořská víla

snad je to sevřením chladu
proč duše lidí křičí...
někdy z bezmoci, že slunce spí si
někdy v prázdnotě zas
sebe sama...
jsme křehčí i silnější, čím víc se známe :-)

píšeš tak osobitě Phill, ráda Tě čtu :-)

líbí

20.11.2016 22:44:51   Philogyny1

Děkuji moc, vážím si toho.

líbí

20.11.2016 22:20:27   uživatel smazán

Na volnou runway v nočním tichu
na odlet
až bude smět............... :O) ST

líbí

20.11.2016 22:45:26   Philogyny1

Děkuji za krásný koment...

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.2 ⋅ Facebook ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel