Návštěvnost
ještě pořád___
ještě pořád___
Anotace: ___
Dneska jsem dýchala mráz
táhl mě dolů
do černého lesa
pořád níž pláčou
mrtvé stromy v kamenech
přes černé oči vývratů
klopýtám
svůj strach
a vrány pohrdavě krákají
snesly tmu na tenké větve
a pouští ji pomalu do údolí
vždycky jsi říkal
"to zvládneš"
a pak taky
"věřím ti"
s tou zvláštní naléhavostí
co mě pořád drží jako kdyby
všechno mezi námi chtěla přivinout
do náručí a už nikdy nepustit
jako ten dub na kraji lesa
pevný a hrdý
větve jak ramena
co špatné chvíle hojí
a tolik znamená
jen k němu chodím
spát své sny
nikdy neutíká
Komentáře (10)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskTahle je krásná, slova stékají ... je tma ... a klid je tam někde venku ...:* Uložím si
18.12.2016 08:45:55 | Ragnell
...bylo krásně, mi se nikdy nechcejít domů... :)
Děkuji.
18.12.2016 09:49:41 | Philogyny1
Já si myslím, že budeš plakat až se dozvíš že tahle básnička skončila u klauna ..... teda mezi oblíbenými.
17.12.2016 23:13:08 | klaun
Já nevím, chtěla jsem ji sundat, ale zase by mi tu jednou chyběla, včera mi Frýda zdrhla do toho lesa, co z něj mám strach, jde se do něj po srázu samými kameny a je napolo suchý a mrtvý, už byla skoro tma a já mám vždycky strašně divný pocit, nejde ani to popsat... :)
Děkuji.
18.12.2016 08:47:15 | Philogyny1
no to by teda chyběla, a uličnici frýdu pozdravuj:-)
i přes strach jsi tam šla to znamená že jsi hróóózně statečná
18.12.2016 10:50:21 | klaun
Nejsem, ale lese strach nemám, jen na tom jednom místě.. :)
18.12.2016 13:36:44 | Philogyny1
to mám radost-JUPÍÍÍÍ-YOUPEEE..hle, další citlivý dendrofil....tralááá:-D
:-)))***
17.12.2016 22:10:59 | Frr
Asi je nás tu víc, jak se tak koukám... :)
Děkuji.
18.12.2016 08:44:01 | Philogyny1
nikdy neutíká...zakořeněný...úsměv.z.
17.12.2016 21:21:20 | zdenka
Ten opravdu ne... :)
Děkuji.
18.12.2016 08:43:09 | Philogyny1