Té s panem učitelem

Seděli jsme v kabinetě
S horkým čajem a cukrovím
A povídali si
O tom sněhu za oknem
O budoucnosti
O vašem psovi a ranních procházkách
Trošku se mi klepaly ruce
Tak jsem je tiskla mezi stehna
Trošku mi červenala líčka
Tak jsem je klopila k zemi
Ale kdesi v hrudním koši
Mi srdce plesalo štěstím
Dokud nezazvonilo
Vzhlédla jsem a vstala
Vaše tmavé oči se smály
Prý ať si hrníček vezmu s sebou
Že vám jej později vrátím
Usmála jsem se na oplátku
Urovnala si lem sukně
Vyšla ze dveří
A špitla:
„Na shledanou, pane učiteli.“