V hřívách zdivočelých koní
V hřívách zdivočelých koní
Anotace: ...
V hřívách zdivočelých
koní
Vnímáš to?
Jak ten čas utíká?
I léto pod nohami
už z rána trochu zebe.
S každým dnem, týdnem,
po měsících jsme si dál...
Snad stokrát zaplakalo nebe
a nespočetně utichly mé nářky...
Ten čas, jenž nesou
hřívy zdivočelých koní,
pryč od chvíle, kdy naposledy
jsi mě tisknul a letos?
Zdá se mi, že už je dávno loni,...
Pryč od chvíle,
kdy naposledy jsi mi řekl
"Mám tě rád",
pryč od chvíle,
kdy naposledy jsi mě
miloval.
Komentáře (14)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk19.08.2023 13:48:18 blues
Hezký příměr...Ten čas, jenž nesou hřívy zdivočelých koní.
Co když čas je jen dotyk dívčí kůže, která na něm sedí a ví, že včerejšek není víc, než vzpomínkou dneška a zítřek je jejím snem. A není čas právě stejný jako láska, odbíhající pryč od kouzelných chvil? Čas, ten běžec s dlouhým krokem, rozlišuje minulost ve vzpomínce a budoucnost v touze. K hřívám zdivočelých koní je třeba přitisknout se a tryskem utíkající čas ustát. Co ti o tom budu vyprávět, však ty to dobře znáš.
Jak napsal Chalíl Džibrán:
„Z času bychom rádi udělali řeku, usedli na její břeh a pozorovali její tok.“
20.08.2023 21:56:36 Dreamy
Děkuji za tak milý komentář...pokaždé, když něco takového napíšeš, přijde mi líto, že nelze uvařit kafe, přisednout a dál pokračovat, už v živém povídání.:)
19.08.2023 11:37:53 zdenka
divoce ržáli koně… než planě sesedali … jednou znovu odhodlaně… podkovy rozezvučí se plání… širou… bezuzdnou…. úsměv. z
