Anotace: ...
Ploužím se šedou ulicí,
v myšlenkách ztracená plavu,
když náhle z hlubiny davu
noří se oči tvé zářící.
Na chvíli končí mé snění,
nádech a výdech - teď žiji!!!
Ale tvůj pohled mě míjí.
A moře se vzdouvá a pění.
Po tvém boku kráčí žena
a mně je to najednou jasné,
maják, co vedl mě, zhasne.
Kanonýr hlásí "Potopená."
Ty jo, je to potopený, taková jakási prohra...ale teda báseňka je výhrou v psavý loterii, páč je skvělá. Povedla se moc.
13.03.2024 19:23:02 | cappuccinogirl