V rozpadu

V rozpadu

V rozpadu mlhovin

ztracená, tichá
dál sobě namlouvám

stále v nás dýchá.

Na konci všedních dní

v počátku svítání
dál sobě namlouvám

ještě dál zaháním...

Myšlenky černější

než saze v komínu

že jak já v tobě, tak

tys ve mně zahynul.

V rozpadu mlhovin

tam někde v dáli
umírám, umíráš....

To jsme si přáli?