Anotace: ...
utíkala jsem krajinou
pršelo
doufajíc, že déšť ze mě smyje to ošklivé, nevyhovující, samu sebe
utíkala jsem doufajíc,
že své já nechám za sebou, že utečou před sebou
a ona ta potvora se mě držela jako klíště
a nepustila
a já – já už nemohla popadnout dech
celá promočená
zastavila jsem
pršelo
stála jsem uprostřed louky
osamělá
s ní
Také jsem utíkala a pak se zastavila a naučila se mít ji ráda :)
02.07.2016 13:27:07 | Philogyny1
to my spolu stále ještě bojujeme, snad se mi to také podaří :)
02.07.2016 13:34:30 | madeleine