TATÍNKOVÉ

TATÍNKOVÉ



TATÍNKOVÉ

 

 

 

 

maminko

kolik měl Ježíšek tatínků?

 

stejně jako ty Fanoušku

dva

 

a bral si ho ten vlastní

taky někdy k sobě?

 

vzal si ho jen jednou

teprve když umřel

 

kdo

jeho tatínek?

 

ne

Ježíšek

 

to i ten můj čeká

na to až umřu

aby mě chtěl vidět?

 

neboj

určitě ne

 

jak si můžeš být tak jistá

když ho ani neznáš?

 

třeba že ho neznám

jedno ale vím

 

že to není Bůh

 

 

 

 

 

 

Praha, 6.12.2016

 

https://www.youtube.com/watch?v=mdMyTfJz01A

 

 

 

 

 

Autor Amonasr, 06.12.2016
Přečteno 506x
Tipy 22
Poslední tipující: Krysařka, Frr, Fany, el sereno, Kubíno, MARKO, Nikita44, Dreamy, A42, Kett, ...
ikonkaKomentáře (22)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

zamrazilo :-(, smutnohezké :-)!

07.12.2016 06:42:29 | Fany

Děkuji za přijetí :-)

07.12.2016 11:41:46 | Amonasr

:-)

07.12.2016 18:08:18 | Fany

Na zamyšlení, povedené :-).

06.12.2016 22:23:08 | Kubíno

Díky za zamyšlení, Kubíno :-)

07.12.2016 11:41:09 | Amonasr

Já si myslím, že táta je ten, kdo to dítě s láskou vychová, i když třeba není jeho...

06.12.2016 15:16:14 | Philogyny1

Naprosto souhlasím – znám i ze svého poměrně blízkého okolí jeden takový oboustranně hezký vztah otce s nevlastním synem, snad ještě vzájemně silnější, než je mezi oním tátou a jeho vlastními syny, a je to fakt radost :-)

06.12.2016 15:37:38 | Amonasr

Je to tak. :)

06.12.2016 15:47:31 | Philogyny1

možná...to nebude o tom...chtít být vidět...ale být milován...pocítit lásku...a tak moci sám milovat...úsměv...z

06.12.2016 13:00:43 | zdenka

Láska je univerzální klíč, jak jinak - díky, Zdeno :-)

06.12.2016 13:03:42 | Amonasr

Maj to moc těžký, děti, moc těžký. Tatínek by měl bejt jeden, univerzální, aby v tom nebyl guláš. :-)

06.12.2016 12:30:45 | Iva Husárková

To zní poněkud feministicky :-D ;-)

06.12.2016 12:32:23 | Amonasr

Haháá... nezní, vono to je... no... pudu do sebe a nebudu feministická rachomejtle, ale třeba jen minimalistická chejtlička. :-.))

06.12.2016 12:34:43 | Iva Husárková

:-D Přiznání je vždy polehčující okolnost a známka zdravého sebevědomí k tomu... ;-))

06.12.2016 12:42:00 | Amonasr

Huráááá!!! Děkuji. :-))

07.12.2016 06:05:47 | Iva Husárková

:-))

07.12.2016 11:40:45 | Amonasr

Člověče, já Ti nějak nevím, co napsat... nebo spíš, jak to napsat, a že se mi to často nestává. Za ta léta praxe se mi ty neveselé životní příběhy dětí nějak nahromadily; ne, že bych byl zrovna citlivka, ale ten jejich život by jistě mohl být nezřídka razantně veselejší. Mno, raději toho nechám...

06.12.2016 12:22:10 | paulmatthiole

Díky za vnímavou reakci - na smutných příbězích dětí je snad nejsmutnější jejich bezbrannost... Ale nikdo (nebo skoro nikdo) nezůstane navždy bezbranným dítětem...

06.12.2016 12:27:27 | Amonasr

Pokud nejde o případy sebevraždy nebo vraždy :-( Navíc je otázka, jaká je perspektiva s ohledem na jejich dosavadní životní zkušenosti, když přestanou být dětmi (čímž se, přirozeně, nemám v úmyslu kohokoliv dotknout).

06.12.2016 12:31:50 | paulmatthiole

Ano, ta škála možností je nesmírně široká a nic není myslím předem determinované - každý má v dospělosti možnost sve vlastní volby a je opět jen na něm, co si zvolí... Z těžkých podmínek nemusí vyrůstat jen zločinci a asociálové, stejně jako prošlapané cestičky nevedou automaticky do ráje. Je to myslím mnohem komplikovanější a přesahující možnosti zdejší diskuze, což oba jistě víme... ;-)

06.12.2016 12:40:53 | Amonasr

Jako pokaždé je to na dlouhou diskusi, pravda :-)
Jen jsem si po přečtení zavzpomínal, to je všechno.

06.12.2016 12:45:55 | paulmatthiole

Diskuzi vždy vítám, zvlášť je-li k věci, díky za ni... A i v tomto případě je myslím důležitější chuť pokládat si podobné otázky, než sypat z rukávu nějaké hotové odpovědi. Přesně tak Tvou reakci i vnímám - nutí k zamyšlení... :-)

06.12.2016 13:02:34 | Amonasr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí