Zrcadla velmi matou
Zrcadla velmi matou
Anotace: ...
Filmový svět.
Svět, kde lidé vytvářejí figury do živých obrazů a rozhodně nechodí na záchod.
No já jsem přízemní a vždycky mě zajímá kam ty lidi chodí na záchod.
Jsou kupříkladu uvěznění několik dní ve sklepě.
Probíhá mezi nimi spousta morálních rozhovorů.
Intelektuální ping pong.
Každej se nějak vybarvuje a já jsem jako na trní.
Kam chodí na záchod?
A co třeba Olda Šeterhend?
Ležel takovou dobu v Pueblu, než ho dali do kupy, aby ho mohli dát k mučednickému kůlu.
Měl tam bažanta?
Jistě o tom chtějí vědět i mimozemšťané.
Proto ony krátkodobé únosy.
Sondy.
Člověk je hračka, co po sobě zanechává příliš mnoho odpadu.
Tak kdo by ji chtěl?
PS.
Zastavil jsem se v kuchyni, abych se podíval do lednice.
S potěšením, že na mě lednice ještě nemluví.
Jsou domácnosti kde mluví.
A nemusí to být věcí technického pokroku.
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk22.06.2023 14:04:45 Sonador
když mluví, tak to ještě jde, ale představ si, že by se podívala ona na tebe!:)
18.06.2023 15:34:04 enigman
a co teprv později až si naliju gin a do sklenice mi přistane tonik a led...
17.06.2023 17:10:23 Marten
...nechceme si to přiznat...ale orientovat se ve světě a životě často znamená vědět...kde je nejbližší místo, kam jít záchod...;-)a naše lednice o nás taky dost říká...
17.06.2023 17:08:17 uživatel smazán
Šerý to napsal i za mne. Taky řešila něco podobného... :)
17.06.2023 13:18:34 šerý
Chce se mi něco k dílu říci. Ale bylo by to na dlouho. Ale ty brouky otázek v hlavě mám také*
(Také nevím, kam mi lezou ty brouci na záchod. A možná je to lepší.)
17.06.2023 10:03:11 Fialový metal
Komentář k PS.
S potěšením konstatuji, že ta moje taky mlčí.
Byl by to šok nad ránem ;-)
Když nalévám si ...
Doušek vody.
Návštěvnost
