Je potřeba řezat

„Chcete to řez žilou podélně,“ říkal jsem jejímu vzteku, že se nelze ani podříznout.
„Protože, když je veden řez napříč, tak se žíly smotají a zabrání odtoku krve.“
“Proč musí být všechno tak složité.”
“Asi to nemá být jednoduché,” řekl jsem, ale nebyl jsem si tím sám moc jistý.

Na podlaze leží zmuchlané prostěradlo.
Čichám k němu.
Byla tady?
Byla tady vůbec někdy?
Kašlat na realismus.
Bez toho nemáme ponětí co to je.
Je to jen naše kotva.
Jedné holce jsem kdysi vykládal, jak mě baví hrát v životě různé role.
Jako kdybych byl herec ve filmu.
Dívala se na mě jako na magora, ale přesto jsem si s ní poprvé vyzkoušel pozici 69.

Někde se střetnou naše iluze až to zadrnčí.
Želízky na jiných zápěstích.
Janis Joplin nebyla žádná kráska a snad právě proto zpívala tak jako Vincent van Gogh maloval.
Něco takového nelze přežít bez následků.
Muži s ní spali, aby pak mohli říct: „Vošukal jsem Joplinku.“

PS.
Svého času bylo valium předepisováno lékaři jako acylpyrin.
Stačilo když pacient požádal o recept a okamžitě ho dostal, protože si všichni namlouvali, že objevili všelék.
Nikdo netušil že je to vlastně chemická zbraň.
Vytvářeli feťáky jak na běžícím páse.