Anotace: ...
Kde se vzaly váčky pod očima docela malého děvčátka?
Zrovna přiložila ručník na hlavu toporně se tvářícího medvěda z plyše.
Seděli spolu na schodech domu zabaleného v mlze spisovatele Lowencrafta.
Dřevěné kůly zbyly z plotu.
Několik zabodnutých nepotřebných vařeček.
Ukliď si pokojíček, říkají rodiče.
Pak ji narostou prsa.
Bude se dívat na hořící svíčku.
Je to ta moje?
Medvídek má jedno oko.
Někdy ty nevěsty vypadají, že jsou nastrojeny do rakve.
Stáli v objetí na molu jezera velkém jako moře z polorozpadlého času.
ONA mačkala v dlaních kartu tarotu.
Byl to viselec.
Bezcennost svatební noci.
Na ramenou ji zapálil dvě svíce pro ten stékající vosk.
Namísto potu milování.
Která ze svící je ta její?
PS.
Bylo pro mě překvapením vidět malého chlapečka opřeného čelem o výkladní skříň knihkupectví.
Jakoby se svým zrakem modlil ve všech těch titulech.
Ještě se to děje.
Jako láska.
Děje se a děje,
Každý den se děje den.
Od čeho máme dějiny?
15.11.2023 21:30:13 | Papagena
přesně
16.11.2023 12:11:23 | jort1
....Knížky jsou někdy jak brány v jiné světy.....když slova zapadnou,jak klíč v klíčovou dírku....a pak se dějí věci...je to sen nebo realita?Kdo ví.....Ji./úsměv/
09.09.2023 22:06:05 | jitoush
...já to tedy určitě nevím... :-)
10.09.2023 10:11:27 | jort1
mě při čtení mrazilo v zádech jorti...
06.09.2023 15:22:59 | Sonador
... aspoň něco v tom horku pro osvěžení
07.09.2023 09:51:44 | jort1
... podpírán bílou špacírkou s pírkem v klobouku světáků ...
Opírám se u knihovny o zaprášené schody mého pohledu.
06.09.2023 11:23:19 | Fialový metal
,,, dobře děláš
07.09.2023 09:50:39 | jort1
je spousta lidiček v dnešní době, pro které je kniha "svatostí"... Book Tube světu vládne :-) a jsem ráda :-)
06.09.2023 10:31:20 | cappuccinogirl
Oslovilo.
06.09.2023 10:30:41 | mkinka