Tečkami spojujeme obrázky

Kde se vzaly váčky pod očima docela malého děvčátka?
Zrovna přiložila ručník na hlavu toporně se tvářícího medvěda z plyše.
Seděli spolu na schodech domu zabaleného v mlze spisovatele Lowencrafta.
Dřevěné kůly zbyly z plotu.
Několik zabodnutých nepotřebných vařeček.

Ukliď si pokojíček, říkají rodiče.
Pak ji narostou prsa.
Bude se dívat na hořící svíčku.
Je to ta moje?
Medvídek má jedno oko.

Někdy ty nevěsty vypadají, že jsou nastrojeny do rakve.
Stáli v objetí na molu jezera velkém jako moře z polorozpadlého času.
ONA mačkala v dlaních kartu tarotu.
Byl to viselec.
Bezcennost svatební noci.
Na ramenou ji zapálil dvě svíce pro ten stékající vosk.
Namísto potu milování.
Která ze svící je ta její?

PS.
Bylo pro mě překvapením vidět malého chlapečka opřeného čelem o výkladní skříň knihkupectví.
Jakoby se svým zrakem modlil ve všech těch titulech.
Ještě se to děje.
Jako láska.